Mentální trénink v individuálních sportech (Ukázka, strana 99)

Mentální trénink v individuálních sportech

Sebedůvěra ovlivňuje sportovní výkon nejrůznějším způsobem. Velké sebevědomí se může postarat o to, že v důležitých momentech podá sportovec svůj nejlepší výkon a po celou dobu hry zůstane motivován, jelikož věří, že je schopen dosáhnout svých osobních cílů. Sportovci s velkou sebedůvěrou jsou iniciativnější a v různých situacích vykazují větší sebejistotu. Uvědomují si, že špatný výkon nebo prohra jsou občas normální, proto na to nahlížejí jako na motivaci k dosažení svého cíle. To, že v sebe někdo věří, lze poznat na výrazu očí, na způsobu chůze, držení těla, na tom, jakým způsobem mluví, ale a i na tom, jak dokáže bojovat. Ztráta sebevědomí má proto negativní vliv na výkon, způsob hry, ale i na přesnost. Získání potřebné sebedůvěry zpět může někdy stát více času než zahojení zranění.

Fakt, že právě teď čtete tuto část knihy, možná znamená, že nemáte o zdravou dávku sebedůvěry nouzi. Anebo si možná myslíte, že by vaše sebedůvěra mohla být na sportovišti (nebo i mimo něj) o trochu lepší. Nebo hledáte způsob, jak sportovcům pomoci překonávat jejich strach z neúspěchu, případně máte na starosti tým mladých sportovců a hledáte správný způsob, jak je vést, aby i oni našli tu správnou dávku sebedůvěry. Ať už je vaše situace jakákoliv, potřebujete znát jasnou a dobře podloženou odpověď použitelnou přímo v praxi na následující dvě otázky: 1. Co mi dodává sebedůvěru?

2. Co mi sebedůvěru bere?

Cvičení 13 Posaďte se na židli rovně a oběma chodidly se dotýkejte země. Zvedněte napnuté paže nad hlavu a snažte se dosáhnout špičkami prstů co nejvýše, aniž se u tohoto zvednete ze židle. Nejde to výš? Zkuste následující: Než opět spustíte paže dolů, pokuste se špičky prstů u obou rukou posunout ještě o jeden centimetr. Pak paže zase uvolněte. Podařilo se vám posunout se ještě o ten jeden centimetr výše?

V tomto cvičení se nám může nebo nemusí podařit posunout špičky prstů ještě o jeden centimetr výše. Toto úvodní cvičení má co do činění právě 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS271793

Sebedůvěra

s naší sebedůvěrou! V praxi se totiž téměř všem podaří o ten zmíněný jeden centimetr dosáhnout výše! Závěr (učiněný na základě tohoto cvičení) by mohl znít: Dokážeme víc, než si myslíme! A to platí v mnoha situacích včetně sportu.

Sebevědomí sportovci budou dříve přesvědčeni o tom, že dokážou více, dále a lépe. Neustupují totiž před výzvou. Sportovci s menší sebedůvěrou často ani nepomyslí, že by mohli dosáhnout něčeho lépe, a i proto se někdy ani neodváží o to pokusit. Sebevědomí zde hraje opravdu velikou roli. Už teď tedy můžeme použít první radu založenou na zmíněném úvodním cvičení.

Ve sportu zkrátka můžeme dokázat víc, než si myslíme! V mnoha situacích dokážeme víc, než si myslíme!

V první části tohoto oddílu se budeme krátce věnovat definici sebedůvěry.

Sebedůvěru můžeme vysvětlit různými způsoby – a to podle úhlu, z jakého se na ni díváme. Dále se budeme věnovat tomu, jak můžeme sebedůvěru zvýšit a jaká při tom mohou nastat nebezpečí. Rovněž uvedeme příklady, jak pomáhat (mladým) sportovcům a s čím je při tom zapotřebí počítat. Ve druhé části tohoto oddílu se budeme věnovat konkrétním strategiím pomáhajícím ke zvýšení sebevědomí. Probereme tři nejdůležitější strategie: stanovení cílů, mluvení k sobě (a kontrolu myšlenek) a mentální představivost (vizualizaci) a zmíníme různá cvičení, která slouží ke zlepšení sebedůvěry.

MODEL SEBEDŮVĚRY „Jsem největší. To jsem říkal dokonce i předtím, než jsem se jím stal!“ Muhammed Ali (1942–2016), profesionální boxer a několikanásobný mistr světa v těžké váze

Během výzkumu nejlepších sportovních výkonů byla v posledních letech vědecky prokázána jasná souvislost mezi sebedůvěrou a úspěchem. Velmi úspěšní sportovci, jednoduše řečeno, oplývají velkou sebedůvěrou. Ta se vyvinula v průběhu let a stala se stabilní.

99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS271793

Mentální trénink v individuálních sportech

Co je to sebedůvěra?

Při hledání odpovědi na tuto otázku je dobré se podívat na tři jiné termíny, které se sebedůvěry týkají: důvěra, víra ve vlastní schopnosti a falešná sebedůvěra. Důvěra, kterou člověk pociťuje, se může měnit situací. Můžeme si například věřit víc ve chvíli, kdy máme nastoupit k zápasu v prvním kole turnaje, a naopak si věřit méně v momentě, kdy máme uvařit pro velkou skupinu lidí. Znamená to, že sebevědomí není jasně stanovená hodnota, nýbrž je závislá na situaci, ve které se nacházíme, případně specifická v rámci úkolu, který máme před sebou. Víra ve vlastní schopnosti nemusí znamenat, že si člověk myslí, že danou věc okamžitě zvládne, vše půjde snadno a okamžitě bude mít úspěch, ale že věří tomu, že je schopen se to naučit. Jedinec s vírou ve vlastní schopnosti nemá tendenci okamžitě vzdát něco, co ještě neumí nebo co zrovna nemá pod kontrolou. Naopak přijme výzvu s tím, že věří, že se to naučí. Víra ve vlastní schopnosti je určitým synonymem pro sebedůvěru. Víra ve vlastní schopnosti je jakýmsi základem, na němž sebedůvěra může růst a od něhož se může vyvíjet.

Příklad Richard právě ukončil své vzdělání a nečekaně dostal nabídku pracovat v cizině. Neumí daný cizí jazyk, ale je to pro něj velká šance. Co určí, zda Richard tuto práci přijme? Důležitým faktorem v tomto rozhodování je Richardova důvěra ve vlastní schopnosti. Buď se může rozhodnout, že práci nepřijme, protože neumí jazyk, anebo může práci přijmout, jelikož si věří, že to zvládne a jazyk se snadno a rychle naučí.

Dále existuje falešná sebedůvěra. To znamená, že si člověk myslí, že je v něčem lepší, než ve skutečnosti je. Sportovec má v takovém případě o sobě mylnou představu, která může být konstantní anebo založená na výhrách nad velmi slabými soupeři. Někdy se také může stát, že sportovec navenek vyzařuje sebevědomí, které ale vnitřně necítí.

100 Ukázka elektronické knihy