Short fiction: šest autorek
„Maminka s tatínkem byli v ložnici a také spali. Suterénní byt byl tak malý, že by slyšela maminčin šicí stroj, kdyby byli ještě vzhůru, nebo rádio anebo tatínka, jak cvičí na trumpetu nebo si z gramofonu pouští jazz. S námahou se vymanila z těsného chumlu přikrývek a prostěradel a posadila se. Měla astma a bála se, že se nebude moct nadechnout. Ramena jí sevřel chladný noční vzduch.“
Tessa Hadleyová / s. 102
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS271775
„Teď přijde ta část, kdy začneš mlít hovadiny – jako by slyšel svoji bývalou manželku. Jenže dotýkat se někoho cizího pro něj bylo v posledních dnech tím jediným, co ho drželo při zemi. Teď přijde ta část, kdy se ti odhalí smysl života, řekla by nejspíš bývalá manželka. Teď přijde ta část, kdy se podíváš na trosky svýho života a rozhodneš se s ním něco dělat.“
„Druhým způsobem, jak uvolnit peří, bylo povařit ptáky zaživa. To se provádělo tak, že jsme je praštili do lebky, rána je zabila nebo omráčila a my je strčili do konvice, po dvojicích do konvice, museli jsme přitlačit, aby se nacpali dovnitř, a pak jsme pod ně naskládali další ptáky místo polen, a když jsme našli mladé, strčili jsme je doprostřed na podpal. Ptáci byli tuční a měli mastná křídla a dobře hořeli, líp, než bych čekal, dlouze a výhřevně.“
Maud Caseyová / s. 119
Jessie Greengrassová / s. 132
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS271775
Dlouhý dech krátkých próz (Editorial)
Třetím tematickým blokem, jenž nese označení Short fiction (viz čísla 3/2012 a 3/2015), pomyslný cyklus ukončujeme. Vybírali jsme z anglicky píšících autorek, od nichž doposud česky nic nevyšlo a pro něž povídky představují významnou či klíčovou část tvorby. Za těmito externími, takřka sociologickými kritérii se však skrývalo kritérium vnitřní: snažili jsme se představit svébytné pojetí krátkého narativu, které, jak se lze domnívat, má v anglicky psané literatuře přinejmenším jedno své ohnisko. Nezanedbatelným, ač jistě ne výhradním faktorem je přitom existence kvalitních časopisů s vysokou distribucí (na nezpochybnitelném prvním místě stojí The New Yorker), které pro povídkovou tvorbu poskytují pravidelný prostor, poskytují autorům podrobný lektorát a vyplácejí honoráře skýtající jistou míru tvůrčí svobody. Autorky, jež jsme představili, zůstávají v Čechách mimo stránky Souvislostí neznámé; pouze Novozélanďanka Janet Frameová, jejíž tři krátké texty vřazujeme do nynějšího bloku, se k českému čtenáři současně dostává dvojsvazkem Sněhuláku, sněhuláku / Laguna v překladu Denise Molčanova (Dauphin 2019) a byl jí věnován tematický blok v Souvislostech 4/2012. Na Slovensku je situace jiná: zásluhou překladatelky Ani Ostrihoňové a jejího vlastního nakladatelství Inaque vyšly tituly Maeve Brennanové, Jamie Quatrové i Tessy Hadleyové. (Též například povídkový soubor Manuál pro uklízečky Lucie Berlinové, jehož české vydání je významnou událostí letošního roku a jejž lze k textům z našeho výboru žánrově přiřadit, vyšel slovensky „na téže adrese“ již v roce 2016.) Cílem nebylo představit anglicky psanou povídkovou tvorbu v celé její šíři, ale takříkajíc v určitém druhu její intenzity. Výběr je jistě zabarven preferencemi
98 | Short fiction: šest autorek Ukázka elektronické knihy