„Jo, a přitom je to pořád jen malá výletní loď. To je teď zřejmě nejnovější trend, malé výletní lodě. Fakt malé, ale zatraceně exkluzivní.“ „S kým jsi mluvil?“ „Nejdřív s vedoucím přístavu a potom s bezpečnostním manažerem lodi. Snažil se mi pomoct, ale představa, že by se některý z jejich klientů dopustil vraždy, ho dost pobavila. Jejich cestující jsou totiž starší ročníky. Jde většinou o zámožné americké důchodce, kteří si z výletních lodí udělali svůj životní styl, ale na palubě byli i nějací Skandinávci, Holanďani a pár Italů. Nevím, co přesně s těmi seznamy máme dělat.“ Cornelis Loots věnuje Karen rezignovaný pohled. „Žádný z cestujících nemůže z lodě zmizet, aniž bychom se to dozvěděli,“ odpoví Karen suše. „Podíváme se, jestli má někdo z nich záznam v rejstříku trestů. Chápu, že to působí celkem bezradně, ale musíme to udělat, už z formálních důvodů. Požádáme o pomoc policii v domovských státech dotyčných pasažérů. Ale dám to za úkol někomu jinému. Haugen slíbil, že nám poskytne všechny posily, o něž požádáme.“ „Tak to bude poprvý,“ zamumlá Evald Johannisen kysele. „Tady vidíme, k čemu nám může být zájem médií dobrý.“ Karen potlačí úsměv. Johannisen má pravdu, Viggo Haugen nebývá s přidělováním posil na vyšetřování obyčejných trestných činů nijak štědrý. Teď si očividně povolil opasek. „Stačí říct a já dohlédnu, abyste dostali veškerou pomoc, o kterou požádáte, všechny dostupné zdroje jsou tomuto vyšetřování k dispozici,“ prohlásil, když s ním Karen před deseti minutami volala. „A informujte mě o všem, co se děje, je to jasné?“ Všechny dostupné zdroje, pomyslí si Karen. Naše stanice se v téhle oblasti nemá moc čím chlubit. Oddělení vyšetřující hospodářské trestné činy a trestné činy proti životnímu prostředí jsou sice díky směsici zkušeností starších pracovníků a šťastné ruce při výběru nováčků efektivní, ale počet ostřílených vyšetřovatelů vražd je velmi nízký. Na doggerlandských ostrovech je totiž skutečná vražda docela vzácný jev. Zabití, znásilnění a napadení jsou tu na denním pořádku, ale sama Karen si vybavuje, 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS270802
že se zúčastnila jen hrstky vyšetřování vražd, v nichž figuroval neznámý pachatel. Jeden z těch případů navíc dosud není vyřešen; nikdy se jim nepodařilo prokázat, kdo před šestnácti měsíci nahoře na Noorö ubil jeden starší manželský pár. Hlavní podezřelý, jejich syn, který jako jediný mohl smrtí rodičů něco získat, měl neprůstřelné alibi. Převažujícím názorem policie bylo, že synovi někdo pomohl, to se jim však nepodařilo prokázat a zájem médií o případ nakonec pozvolna utichl. Tentokrát se o nás jen tak zajímat nepřestanou, pomyslí si Karen. Fakt, že je v případu zapleten vysoce postavený policista, navíc člen jedné z nejvlivnějších doggerlandských rodin, bude novináře udržovat v pohotovosti, dokud policie vraždu nevyšetří – a možná ještě dlouho poté. Záleží na tom, k čemu při vyšetřování dospějí. Riziko úniku informací do médií je větší než kdy předtím a každá další osoba ve vyšetřovací skupině zvyšuje pravděpodobnost, že si někdo pustí pusu na špacír. Nechci, aby se do případu zapojila celá stanice, napadlo Karen, když jí policejní ředitel přednesl svou štědrou nabídku. „Začneme v malé skupině. Rozšíříme ji, pokud získáme dojem, že to je potřeba,“ odpověděla mu. Teď se Karen Eikenová Hornbyová otočí ke kolegům u stolu. „Všichni vyšetřovatelé momentálně sedí v téhle místnosti. Kromě nás využiju ještě Inguldsenovou a Langeho od měšťáků, budou nám pomáhat s pochůzkami. Už jsou obeznámení s tím, co se stalo, a pomohou nám se spoustou rutinních úkolů, s kterými bychom jinak ztráceli čas sami. Ty, Cornelisi, budeš práci těch dvou koordinovat, a když je budeme potřebovat, oznámíš to městské policii.“ Cornelis Loots přikývne. „Asi vám nemusím opakovat, že všechny informace z téhle místnosti jdou přese mě, nikoho jiného. A málem bych zapomněla,“ dodá, „ve dvanáct hodin bude tiskovka. Povede ji Haugen, takže mu po poradě shrnu všechno, co dosud máme.“ „Tak to je fofr,“ zamumlá Johannisen. „Ano, já vím, že zatím se toho moc říct nedá, ale podle Haugena je důležité, abychom médiím co nejdřív ukázali vstřícnou tvář. 101
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS270802
Navíc díky tomu můžeme získat cenné tipy,“ dodá Karen a uhne očima před pochybovačnými pohledy ostatních. „Zpráva o vraždě Susanne je na internetu od včerejšího večera a v ranních zprávách se už jen opakuje to málo, co máme.“ Dnešní tisková konference bude divadlo o ničem a Karen je vděčná, že se jí nemusí zúčastnit. Zhluboka se nadechne a pokračuje. „A teď k dnešní práci. Jakmile si promluvím s Haugenem, zajedu s Björkenem k Susannině dceři. Evalde, Astrid, vy se vydáte na Susannino pracoviště. Byla zaměstnaná v domově pro seniory v západní Ódinwale, jestli jsem to dobře pochopila.“ „Ano, je to tak,“ potvrdí Evald Johannisen. „Včera jsem se dovolal ředitelce domova, řekla mi, že dneska přijde do kanceláře nejpozději v devět.“ „Dobře. Musíme mluvit s každým, kdo nám o Susanne může cokoliv říct: kolegové, sousedé, příbuzní. S kým se stýkala? Měla přítele? Potřebujeme se dozvědět všechno o jejích koníčcích, roztržkách, čemkoliv, co by nám mohlo pomoct objevit motiv. Cornelisi, zavoláš technikům a budeš mě informovat o veškerém pokroku. Susanne přece musela mít mobil a doma měla nejspíš i počítač.“ Všichni své úkoly přijmou s tichým přikývnutím a zapíšou si je. Dokonce ani Johannisen nic nenamítá. V místnosti se rozhostí mlčenlivé očekávání, jestli bude Karen ještě nějak pokračovat. Zapomněla jsem na něco? vyleká se Karen v duchu a pocítí slabou paniku. Mám snad říct nebo udělat ještě něco? Vtom jí dojde, na co všichni čekají. „Vím, že jsme se ocitli ve zvláštní situaci. I pro mě je zvláštní,“ prohlásí a přejede pohledem po okolních tvářích. „Některé z vás možná zajímá, proč Viggo Haugen pověřil vedením vyšetřování zrovna mě. Já si tu otázku kladu taky.“ Ozve se zavrzání židle, když si Evald Johannisen přehodí nohu přes nohu a pomalu se zapře o opěradlo. Se zdviženým obočím se jí zadívá do očí, jako by ho zajímalo, co zní vypadne. „Á…?“ protáhne lenivě. „Jak si to vysvětluješ?“ Po těch slovech se její nejistota změní ve vztek; takhle snadno mu to teda nedaruje. 102 Ukázka elektronické knihy