EMMIN OCHRÁNCE
Byla tak malicherná? Šlo o poraněnou pýchu? Cestou do domu si za to v duchu nadávala. S křížkem po funuse. „Nezapomeň si tu telefon.“ Logan ho vzal z křesílka, kde ho nechala, a podal jí ho. Nepodívala se, jestli jí přišla zpráva. Nehodlala propást jedinečnou příležitost, kterou jí tahle chvíle nabízela. Byla tu sama s úžasným mužem, který o ni stál a dělal všechno pro to, aby dal věci mezi nimi do pořádku. Pozhasínal světla a zmáčkl knoflík u automatického zavírání prosklené stěny obýváku. Šumění vln se okamžitě vytratilo. Scarlett ho sklesle následovala do patra, k ložnicím. Šance zachránit tuto noc klesla k nule. Když došli k cíli, stoupla si před něj a položila mu ruce na ramena. „Logane.“ Nervy měla na pochodu. Sakra, přece to jen tak nevzdá. „Scarlett,“ řekl unaveně. „Hele, jestli se nechceš do ničeho pouštět, tak fajn, rozpustíme to a půjdeme si lehnout.“ Opatrně jí sundal ruce ze svých ramen a ustoupil stranou. Udělal to z čirého džentlmenství, anebo o ni ztratil zájem? Připomněla si, jak se tu před ním vytahovala, že si teď půjde za svým, za svými cíli. Jedním z nich byl on. „Ber to tak, že válečná sekera je zakopaná.“ Znovu se před něj postavila. „A že druhá šance je možná. A já jsem na ni připravená se vším všudy.“ Neřekl na to nic. Zaznamenala jen jeho zrychlený dech a oči mu ožily. Pak, ještě než se zmohla na další slova, k ní přikročil, popadl ji kolem pasu a políbil ji. Trochu ji přizvedl, aby se jí přitom mohl dívat do očí. Jeho paže ji svíraly pevně, jako by ji nikdy nechtěly pustit. 97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS270609
JOANNE ROCKOVÁ
Všechny její obavy, výčitky byly ty tam. Zůstali jen oni dva a polibek. Ale i ten musel jednou skončit. „Určitě toho nebudeš litovat,“ zašeptal hlasem chvějícím se vášní a zároveň otvíral dveře ložnice. „Ani na vteřinu. Nikdy.“ Zapudila vnitřní hlas, který jí našeptával, že tahle nějak to bylo i poprvé. A pokud by chtěla skutečně začít nový život, tak by podruhé nevstupovala do stejné řeky.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS270609
DESÁTÁ KAPITOLA Carson štval koně mlázím. Za každou cenu musel najít Emmu. Nebylo to tak lehké. Když se vrátil po dlouhé a náročné noci u otce domů, tak už ji tam nezastihl. Hospodyně mu řekla, že se vypravila ke stájím. Jeden z chlapů od koní mu pak ukázal, jakým směrem pokračovala. Přesto nakonec Carson musel zkontaktovat Daxe, aby se ho zeptal, kde přesně ji najde. Bylo už po poledni a slunce se začalo ztrácet v bouřkových mracích. Když mu výhled přestaly clonit stromy, konečně ji uviděl. I na dálku si ji nemohl s nikým splést. Štíhlá postava v běžeckých kraťasech a tílku usilovně zdolávala kopec, až jí ohon poskakoval. Pořádně se do toho opřela, toho si nemohl nevšimnout, i když to k ní měl ještě pořádný kus. Je tak cílevědomá, anebo se potřebuje vyběhat ze svých zklamání? Rád by věřil tomu, že si jen udržuje kondičku, aby se udržela na špici ve své profesi. Ale co když ji přepadly zase její staré strachy a tohle je jeden ze způsobů, jak je zahnat? Carson zahlédl opodál jejího strážce Daxe a pokynul mu, že si na chvíli může dát padla, že tu za něj zaskočí. Pobídl koně a rozjel se tryskem k ní. Zvíře i jezdec si kápli v rychlosti do noty. Po půlhodině pomalého Ukázka elektronické knihy