SUSAN STEPHENSOVÁ
a postaral se, aby naplno prožila každé zachvění extáze. Zaklonila hlavu, dokonale vyčerpaná a hladová po dalších prožitcích. „Jsi tak vzrušená,“ poznamenal tiše a sklouzl po ní pohledem. „Tak otevřená a vlhká… to je dobře. Otevři se mi ještě víc.“ Bez odporu ho poslechla. Vnímala své odevzdání jako příznak toho, jak daleko už došli. Toužila jen ucítit jeho mužnost, vnímat, jak ji vyplňuje, nechat se drtit váhou jeho těla. Zaryla mu nehty do ramen a začala boky vycházet vstříc jeho krouživým pohybům. Když ucukl, zalkala: „Ne!“ „Nebudeme pospíchat,“ vysvětlil jí zastřeným šepotem. Nechtěla přistoupit na jeho hru, toužila po rychlém, tvrdém a hlubokém spojení. „Prosím,“ vydechla a provokativně mu znovu vyšla vstříc. Vzal do dlaně její ruce a spojil jí je nad hlavou. Zvolna do ní pronikal, s každým pohybem o něco hlouběji. „Ach, ano,“ vydechla a vnímala rostoucí rozkoš. „Ano, ano…“ Pohyboval boky do stran a dopředu a vnímal její další vyvrcholení. „To od tebe nebylo hezké,“ šeptl posměšně, když se zklidnila. „Dovolil jsem ti to snad?“ „Taky jsi mi to nezakázal,“ odvětila. „Teď je řada na tobě.“ „Ještě zdaleka ne,“ oznámil jí a znovu se oddal rytmu, proti němuž nemohla protestovat. Když se znovu začala vznášet k smyslným výšinám vyvrcholení, poznamenal: „Jsi nebezpečně blízko okraji.“ Z jeho rtů to vyznělo jako největší pocta, kterou jí mohl složit. Ani nevíš jak, pomyslela si, zatímco se chtivě zmocňovala každého záchvěvu rozkoše. Až do této chvíle nevěděla, že je schopná tak dlouhého milování a tolika vyvrcholení. „Nikdy se tě nedovedu nabažit,“ přiznala hlasem zdušeným blízkostí jeho hrudi. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS270539
SAFÍROVÉ OPOJENÍ
„To rád vyzkouším.“ Naklonil k sobě její tvář a znovu ji políbil tak vášnivě, až jí do očí vhrkly slzy. Neklidně přecházel po místnosti a sledoval, jak nad mořem vychází slunce. Millie ještě spala a Chálid si chtěl ujasnit, jestli si může dovolit zklamat její důvěru i podruhé. Tiše zaklel a zmačkal papír se vzkazem od jednoho ze svých pobočníků. Mraky, které se honily na obzoru, mu připomněly, že nic nezůstává stejné a že se okolní svět neustále mění. Zpráva mu oznamovala, že do královského paláce bez pozvání přijela panovnická rodina s dcerou na vdávání. Věděl, že je bude muset z politických důvodů přijmout. Vždy, když se snažil zbavit výčitek svědomí s tím, že cesta lodí je jen zábavná mezihra, se mu v duchu zjevila Milliina důvěřivá tvář. Vždy se považoval za muže dbalého povinností, na kterém závisí osud celé země a který musí napravit vše, co jeho neblahý bratr Sajf zanedbal. Čekalo se od něj, že uzavře sňatek z rozumu, který prospěje obchodu a posílí spojenecké svazky v celé oblasti. Jeho osobní přání nebyla podle tradice důležitá. Tak tu tradici změň. Nahlas se zasmál. Nápad byl sice teoreticky proveditelný, ve skutečnosti ale bylo jeho naplnění téměř nemožné. Všechno, na čem království stálo, se odjakživa měnilo jen velmi pomalu. Tak změň i království. Teprve teď se chopil telefonu. „Příští měsíc budu v poušti,“ oznámil palácovému pobočníkovi. „Vyřiďte princezně a její rodině moji omluvu. Za vzniklé zmatky se jí odměním darem do její nadace na záchranu divoké zvěře.“ Ukončil hovor a zažil pocit prvního drobného vítězství. Když se k němu o něco později Millie připojila na horní palubě, už po prvním pohledu do jejích očí věděl, že se rozhodl správně. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS270539
SUSAN STEPHENSOVÁ
„Chyběl jsi mi,“ šeptla a zavěsila se do něj. „Spala jsi dobře?“ „Co myslíš?“ zamumlala a místo aby se ohlédla za Británií, ze které vypluli, zalétla pohledem směrem, kterým ležela Chalífa. „Za hodinu buď připravená,“ vyzval ji. „Na co?“ „Na další dobrodružství.“ Na její nevyslovený dotaz odpověděl: „Nejdřív poletíme vrtulníkem a pak mým soukromým letadlem, které nás vezme až do Chalífy.“ „Do Chalífy…“ V jejích očích se teď svářelo očekávání a obavy. „Teď už si to rozmyslet nemůžeš,“ oznámil jí dobromyslně. „Stejně vím, že se už nemůžeš dočkat, až se seznámíš s mou vlastí.“ „Ano, jsem zvědavá,“ připustila. „Zabal si jen pár nezbytných drobností. Brašnu najdeš v šatně. Všechno potřebné na tebe bude čekat na místě.“ „Chalífa…“ zopakovala zamyšleně. „Pospěš si,“ pobídl ji a podaroval krátkým polibkem. Už první pohled na poušť překonal všechny její představy. Soukromé letadlo přistálo na letišti, které se prostíralo nedaleko čáry dělící zlatavou poušť od tyrkysového moře. U přistávací plochy byla ve stínu markýzy seřazená čestná jednotka, která je přišla uvítat. V pytlovitých kalhotách, dlouhých pláštích a s dýkami u pasů působili vojáci důstojně a trochu výhružně. Rozhlédla se kolem a ucítila, jak se jí zmocňuje pocit, že nic z toho, co právě vidí a prožívá, není skutečné. Scéna na pozadí modré oblohy a nekonečného písku působila spíše jako záběr z dobrodružného filmu. Hrála v něm jednu z hlavních rolí a vedle muže, 100 Ukázka elektronické knihy