myšlenky původně z teologie osvobození423 a z teologie náboženství.424 Od 60. let 20. století do současnosti publikoval Haight dlouhou řadu knih a článků zejména z oblasti fundamentální a systematické teologie a je také pilným recenzentem.425 Jeho rozsáhlé dílo bylo bohatě recenzováno a stalo se předmětem řady dalších prací.426 Pro svou christologii si Haight stanovil tři kritéria: věrnost tradici, srozumitelnost v dnešním světě a zplnomocnění křesťanského života.427 Již z tohoto výběru je zřetelné zasazení Haigtovy christologie do širokého proudu pokoncilní katolické teologie.428 K prvnímu kritériu uvádí, že „tradice přímo odkazuje na život společenství v dějinách a je dostupná existenciálně jako společný způsob existence, sdílený křesťany, a objektivně skrze dějinná svědectví z minulosti“.429 Haight usiluje o to, psát jako teolog zakořeněný v církvi a v jejím učení.430 Věrnost tradici církve ovšem nemůže podle něho být na úkor věrnosti Ježíši z Nazareta, který je zdrojem a předmětem této tradice. Věrnost tradici víry církve zároveň nemůže znamenat uniformitu. Ke kritériu srozumitelnosti Haight píše, že víra by měla být vyjadřována skrze struktury a způsoby porozumění, které „jsou vhodné či korespondují se způsobem, jakým je realita v dané kultuře obecně chápána. To ovšem neimplikuje, že by se christologické články měly redukovat na to, co lze vysvětlit rozumem“.431 Haight zde zřetelně rozlišuje mezi srozumitelností víry a redukcí její pravdi423/ Roger Haight, An Alternative Vision, An Interpretation of Liberation Theology. Mahwah, NY: Paulist Press, 1985. V publikaci usiluje o integraci teologie osvobození do obecnějšího kulturního a teologického rámce. Dále např. Haight, Religious Themes in Liberation Theology. 424/ Roger Haight, Jesus and World Religions. Modern Theology 12 (1996) č. 3, 322–244. K univerzalitě monoteismu z pozice christologie Haight uvádí, že „univerzalita implicitní v monoteismu je univerzalitou Boží vztaženosti ke každému jednomu člověku a zájmu o něj. (…) Taková je zvěst Ježíše“. Haight, Jesus Symbol of God, s. 82. 425/ Haightovu bibliografii do roku 1997 lze nalézt v Neelankavil, The Method of Roger Haight’s Spirit Christology, s. vii–xiv. 426/ Odkaz na soupis recenzí je uveden níže v páté kapitole v souvislosti se zkoumáním knihy Jesus Symbol of God ze strany Kongregace pro nauku víry. O dalších publikacích, které se vztahují k Haightovi, referuji průběžně. 427/ Haight, Jesus Symbol of God, s. 47nn., též s. 210–211. 428/ K pokoncilní teologii srov. Roger Haight, Lessons from an Extraordinary Era. Catholic Theology since Vatican II. America 198 (2008) č. 9, 11–16. 429/ Haight, Jesus Symbol of God, s. 48. Přestože Haight význam tradice víry křesťanského společenství – církve – chápe jako jedno ze základních kritérií christologie, důraz na církev je u něho relativně slabý. Snad i to bylo důvodem, proč se Haight po vypracování christologie věnoval v následujících letech ekleziologii. 430/ Schweitzer, Contemporary Christologies, s. 25. 431/ Haight, Jesus Symbol of God, s. 49.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS270003