Kapitán se vrátil k ženě a posuzoval situaci. Nakonec zavolal na pomoc letištní techniky. Odšroubovali nejdřív sedadlo před ní, pak i to její. Z letadla ji vyneslo osm mužů. Odnesli ji do dílny, kde se pokoušeli sedadlo rozebrat. Nakonec ho museli rozřezat. Letadlo zpět do Londýna mělo několik hodin zpoždění. Žena vyvázla jen s lehkými odřeninami. „Jak létáte jindy?“ zeptal se šéf ochranky. „Jo, milej zlatej, necestovala jsem letecky nejmíň třicet let. Tenkrát byla mou láskou atletika. Chlapi po mně toužili. Dneska mám pár kilo navíc. Ani nevím, jak k tomu došlo. Dcera žije v Londýně. Manžel mi koupil letenku, abych byla brzy doma. On nemůže cestovat, je marod. Beze mne je ztracený. Netuším, proč se teď vyrábějí tak malá letadla.“ „Obávám se, že jsou dost velká, ale možná na vaší poznámce něco je. Všichni se snaží převézt co nejvíce pasažérů. Tím rostou zisky. Nikoho nezajímá, jak se lidé na sedadlech poskládají, i když…,“ prohlédl si ženu od hlavy k patě a větu raději nedokončil. Lucie vylíčila své sestře podrobnosti o vývoji celé události. Závěr se dozvěděla večer v televizních zprávách. Na obrazovce se objevila tlustá žena z letadla. Stala se na pár vteřin celebritou. Usmívala se a vypadala příjemně, ale jen pokud nezabraly kamery celé její tělo.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS269624