to sem dát musel. A já si myslím, tedy, dělá to na mě ten dojem, že to je nejspíš nějaká černota. Nějaká levárna. Zkrátka LUP!“ vykřikl to poslední slovo, až se ostatní lekli. „Počkat. Počkat. To mi něco připomíná!“ plácla se do čela Marta. „Já slyšela zrovna včera odpoledne, jak si ženský povídají, že starou Annu Kokrmentovou v noci někdo vykradl! Nemůže to spolu nějak souviset?“ „Jistě! To bude ono! Vzpomínám si, že když byla Anička ve volební komisi, měla na svetru připnutou tu perlovou brož!“ uhodil hřebíček na hlavičku starosta. „Výtečně, starosto! Jste hotový detektiv!“ pochvalně pronesl továrník Bursa a všichni se na něj s údivem
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS269500
odívali. Bursa se však usmíval od ucha k uchu a bylo p na něm vidět, že tu pochvalu myslí posmrtně vážně. A pak se stalo ještě něco, co nikdo nečekal. Továrník Bursa natáhl ruku směrem ke starostovi a pronesl: „Pane starosto! Myslím, že toho hašteření už bylo dost. Co kdybychom od této chvíle táhli za jeden provaz? Domnívám se, že to tak bude přínosné nejen pro nás, ale hlavně pro náš hřbitov!“ Starosta v první chvíli vypadal, jako by do něj udeřil blesk. Pak se ovšem rychle vzpamatoval, nabízenou ruku přijal a potřásl s ní továrníkovi tak, až ho vytahoval na špičky. Dohodli se! Usmířili se! Pak se ale přihlásil o slovo pan Havelka. „Já tedy, jestli dovolíte, bych se znovu rád vrátil k tomu tématu loupeže! Je jasné, že někdo oloupil nebohou Annu Kokrmentovou a sem za kámen si ukryl svůj lup. Dá se s největší pravděpodobností předpokládat, že se pro lup vrátí. A určitě to bude v noci, na to dám krk! Budeme muset rozestavět hlídky a dávat bedlivý pozor. A pak ho musíme potrestat!“ „Jasná páka! Se ví, že ho potrestáme! Pořádně mu nakopeme…,“ rozvášnil se Martin Liška, ale továrník ho včas zarazil. „Ano. Potrestání je nutné. O tom není sporu. Myslím, že budeme muset přistoupit k dočasnému zhmotnění.“
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS269500
Jenže o něčem takovém nikdo nikdy neslyšel. Továrník Bursa jim to tedy trpělivě vysvětlil: „Ani se nedivím, že o tom nevíte. Je to totiž zcela mimořádné, opakuji zcela mimořádné opatření, pro které musí být zvlášť závažné důvody. Jedná se o to, že dočasně nám bude navrácena naše hmotná podoba. Tedy že nebudeme průhlední a pro živé lidi neviditelní. Musíme ale požádat archanděla Michaela o svolení.“ Vydali se proto k soše. Továrník před sochou pronesl svoji prosbu a nezapomněl zmínit i důvody, proč o to žádá. Archanděl Michael zamával křídly. „To je ale vážná věc, co mi tu povídáte! Loupež a kořist ukrytá u nás! To se na to tedy podíváme! Samozřejmě že vám povoluji dočasné zhmotnění. Ve chvíli, kdy ho bude opravdu zapotřebí, se vaše těla promění,“ pronesl hlubokým hlasem, napřáhl před sebe dlouhý meč, ze kterého vyletěla sprška oranžových jisker a zavrtala se každému do hrudníku. Poposkočili a zasmáli se, protože to mírně zalechtalo. „A teď si rozdělíme úkoly!“ řekl starosta a všichni dali hlavy dohromady, aby vymysleli ten nejrafinovanější a nejúčinnější plán, jak potrestat lupiče a nastolit spravedlnost.
100 Ukázka elektronické knihy