Page 1

Honba za diamantem

97

klesnout. Navíc je to dluh a jeho čest mu nedovolí ho nesplatit. Takže nemá na výběr. Ten diamant musí získat za každou cenu a podstoupí pro to cokoliv! Opatrně vystoupal po schodech až nahoru. Naštěstí se mu nějakým zázrakem podařilo nešlápnout na žádné vrzavé prkno. U dveří se přikrčil a nahlédl dovnitř. Někdo seděl přikrčený zády k němu čelem k hodinovému stroji. Zřejmě neměl ani ponětí, že ho někdo sleduje. Hart poznal klobouk, který nedávno v noci viděl na střeše Theodosiina domu! Kčertu! Ta slečna Forresterová je úplně všude! Nejraději by do něčeho prudce uhodil pěstí. Přestože se snažil být tichý, slečna Forresterová vycítila jeho přítomnost. Prudce trhla hlavou a ohlédla se. Vykulila na něj oči. „Vy?“ vydechla nevěřícně. „Slečno Forresterová, to já bych měl být překvapený, že vás tady vidím, ale v poslední době se objevujete na nejrůznějších místech v ty nejroztodivnější hodiny, takže se vlastně ani tolik nedivím.“ Natáhl k ní ruku, aby jí pomohl vstát. Jakmile se dotkla svou rukou jeho dlaně, bylo Hartovi jasné, že věci mezi nimi naberou poněkud jiný směr. „Vy mě sledujete?“ zeptala se a prohlížela si ho od hlavy k patě. „Nebuďte směšná,“ odpověděl a zvedl ji na nohy. „Kdybych vás chtěl sledovat, hledal bych někoho, kdo je oblečený jako žena, a ne jako můj sluha, když má špatný den. Nebo spíš noc.“ Upravila si klopy kabátu, jako kdyby chtěla vypadat upraveněji. „Co tady tedy děláte?“ Není jediný důvod, proč by tady měla být ona. Pokud tedy také nehledá diamant. „A co tady děláte vy?“ odpověděl otázkou.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS268768


Upřeně hleděli jeden druhému do očí. Jestli má tohle být soutěž v tom, kdo uhne pohledem jako první, Hart byl rozhodný vyhrát. „Vypadá to, že jste si tenhle převlek nějak oblíbila. Ne že bych vás takhle v kalhotách neviděl rád, ale pro ženu je to poměrně odvážná volba.“ Uhnula pohledem. „Cožpak vy jste to ještě neslyšel?“ zeptala se. „Pro ženu je poměrně nebezpečné pohybovat se v noci po městě sama.“ „Potom byste se možná o půlnoci neměla procházet po Mayfairu. Zase tady zřejmě obdivujete skvosty architektury, že?“ „Církevní stavby jsou velice inspirativní.“ „Jste nahoře ve věži.“ „Co tím chcete naznačit?“ „Když jsem sem vešel, klečela jste na kolenou.“ „Zakopla jsem.“ Zpod pláště vystrčila pravou nohu a rukou si oprášila koleno. Hart si založil ruce na prsou. „Nemyslete si, že svýma nohama odvedete moji pozornost.“ Už takhle má problémy udržet pohled na jejím obličeji, nemusí mu před očima ještě protahovat své nádherné nohy. Proč dcera amerického vyslance hledá Beau de Sancy? Podle jejího vzdorovitého výrazu poznal, že mu rozhodně nic vysvětlovat nehodlá. On sám k něčemu takovému také neměl chuť. „Je tam nahoře někdo?“ ozval se dole pod schodištěm váhavý mužský hlas. Následovalo slabé zaňafání nějakého psíka. Slečna Forresterová se vyděšeně zadívala ke schodišti. Pravděpodobně to bude farář nebo kaplan na noční procházce se psem. Lidé z ministerstva vnitra by na sebe určitě neupozorňovali.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS268768


Honba za diamantem

99

Hart rozhodně nedopustí, aby je tady někdo přistihl. Rychle sfoukl plamen v malé lucerně, kterou nechal ležet na podlaze, a tiše přitáhl slečnu Forresterovou k žebříku, který vedl do zvonice. „Snažte se nešlápnout na žádné rozvrzané prkno,“ zašeptal jí do ucha. Rozhodila doširoka rukama. „Jako kdybych měla ponětí, která vržou a která ne!“ „Běžte,“ pobídl ji šeptem a lehce ji postrčil. Začali stoupat po žebříku do zvonice. Hartovi při tom divoce bušilo srdce. Nahoře dovnitř okenicemi proudil chladný noční větřík. Alespoň je trochu zchladí. Jsou tady uvěznění jako dva ptáčci v kleci. Až na to, že ji svým tělem tiskne ke zdi. Hart instinktivně cítil, že musí slečnu Forresterovou chránit. Proto se ji snažil skrýt, aby nebyla vidět, kdyby je tady někdo objevil. Měl by se cele soustředit na to, aby zůstali bez povšimnutí. Místo toho ale zjistil, že přemýšlí o tom, jaké by to bylo, kdyby si ji vzal tady nahoře ve věži u té zdi, k níž ji tiskne. Kčertu, potřebuje se soustředit a to, že ho na tváři lechtá její lehký dech, mu to rozhodně neulehčuje! Posunul předloktí, jimiž se opíral o stěnu nad její hlavou, trochu víc nahoru, aby se jí nemohl omylem dotknout. Potom sklouzl pohledem dolů a zjistil, že slečna Forresterová mu upřeně hledí na rty. Bezděčně si je olízl jazykem. Okamžitě uhnula pohledem. „Šla jsem sem zadem přes hřbitov,“ zašeptala ochraptělým hlasem. „Z fary mě nemohlo být vidět. Je to vaše vina. Co když půjde sem nahoru? Potom nás chytí a –“ Položil jí prst na ústa. „Pokud budeme potichu, třeba odejde. Musíme se modlit, aby se nerozhodl vylézt sem nahoru i s tím psem.“ Ukázka elektronické knihy

Profile for Kosmas-CZ

Honba za diamantem (Ukázka, strana 99)  

Honba za diamantem (Ukázka, strana 99)  

Profile for kosmas-cz