Vítězslava Kaprálová, 3.rozšířené vydání (Ukázka, strana 99)

Jedna ze dvou dochovaných fotografií Vítězslavy Kaprálové za dirigentským pultem

Přijala absolventský diplom a připravovala se na prázdniny do milovaných Třech Studní. Zvláště poslední dny v Brně znamenaly jistě

Doklad o ukončení studia na konzervatoři.

99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS267949

výjimečné vyčerpání, a to jejímu chatrnému zdraví nepřidalo. A kde by si byla více odpočinula než ve „Třech Pumpách“, jak s humorem překřtila Tři Studně. Tady, na horské plošině, v civilizací tehdy stále ještě málo dotknutém kraji Českomoravské vysočiny, dýchala zdravý vzduch venkova a s přáteli z Brna i ze Tří Studní užívala volných dní. Bylo jich málo. Již za dva měsíce měla odjet na studia do Prahy.

K Vítězslavu Novákovi.

Nám zbývá posoudit a porovnat, čeho všeho za studií na konzervatoři dosáhla. Shrnout všechna naše zjištění, kam až dospěl její umělecký vývoj za tato poslední léta, co z těchto dob zůstalo v jejím hudebním jazyku již jako trvalé a pro ni typické.

Možno říct, že studium v Petrželkově kompozičním oddělení bylo pro usměrnění a upřesnění jejího kompozičního slohu velmi potřebné a významné. Není tu příliš patrný zásah do teoretického poznání – harmonická představa pouze jako by navazovala na volnou práci jejích prvních skladeb. Je tu pouze obohacení o poznání také možných harmonických kombinací, které dříve cítila, ale nedovedla je napsat.

Zato práce s formou a schopnost pracovat s tématem zaznamenaly výrazný posun. Petrželka, právě tak jako Václav Kaprál, který její studia na konzervatoři doma samozřejmě stále pozoroval, nikterak nesledoval přeměnu jejího výrazového materiálu. Naopak se zdá, podle jejích kompozic, že v ní organicky rozvíjel původní smysl pro romantický charakter jejích skladeb a cit pro osobitou modelaci tvaru tématického a motivického materiálu. Skladby, které u něho psala, byly pro ni především otázkou zvládnutí formy. To znamenalo v praxi vhodné celkové rozložení formy a tématické práce, proporci tématické práce vzhledem k obsahovým možnostem témat atd. Napomáhal k preciznosti výrazu jejích kompozic a dal její tvorbě ráz lépe vyvážených a zvládnutých skladeb. Celou její tvorbu tak poměrně uhladil a uklidnil. To je to nejcennější, čemu se Kaprálová za studií v Brně naučila.

Pochopitelně zde nemohlo být řečeno poslední slovo. To přišlo teprve u Nováka. Vždyť právě zvládnutí formy hrálo nejdůležitější roli například při práci na Vojenské symfoniettě. Ale dosavadní základ byl tak dobrý, že s osobitými výrazovými vlastnostmi kompozic tu už rostl vyzrálý sloh Kaprálové, v jehož pozadí bylo ale ještě mnoho širokodeché romantiky. Svět fantazie sice dostává konkrétní tvářnost, ale nespoutává vzletného ducha formulemi a předpisy. Je mnohem volnější a plnější než kterýkoliv jiný směr. Pro Kaprálovou to byl, prá-

100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS267949

vě tak jako pro jiné začínající skladatele, výborný odrazový můstek k dalšímu studiu. Petrželka v ní tak připravil všechno to, co dosud skryté, nyní směřovalo ke škole Novákově. V Praze u Nováka Kaprálová ctila umění modernějšího ražení, které přitom tkvělo hlubokými kořeny v tradici, v někdejším Novákově světě byronovské romantiky, kdy korzárova loď plula pod plachtami vzedmutými fantazií a rozletem mládí. Proto ji přitahoval i jeho impresionismus. Dívčí sny tak nabývaly jemnějších barev, tónů a harmonických kombinací. Novák byl u nás jediný, kdo Kaprálovou mohl vést zase o krok dále, na cestě za hudbou do nového, moderního světa. V její představě byl největším žijícím českým skladatelem a Praha středem všeho našeho uměleckého dění, pojítkem naší kultury se světem.1) Při hodnocení jejího studia se kupodivu málo setkáváme se zmínkou o druhém studijním oboru – dirigování, ostatně stejně tomu je i při ukončení dvouletého studia v Praze. Ze všech známých skutečností můžeme ale snadno odvodit, že právě brněnská konzervatoř ji výborně vybavila vším základním, co dobrý dirigent potřebuje. Mohla tak úspěšně dirigovat nejen orchestr spřátelených spolužáků na absolventském koncertě, ale i profesionály České filharmonie nebo BBC Orchestra na mezinárodním festivalu v Londýně.

Nepřišla k Novákovi s prázdnýma rukama. Jako každý skutečný, byť začínající umělec, i ona už psala skladby, které ji odlišovaly od jiných skladatelů. O osobitosti se v té době dosti hovořilo, postrádala se.

U Kaprálové tomu bylo jinak. Její svět hudby byl čistý a průzračný, a hlavně bytostně její. Co skladba, to souhrn osobitých rysů, které byly předpokladem originality. Její otec a jeho pracovní prostředí nechalo v její vnímavé mysli podstatné stopy. Hluboce usměrnilo její myšlení. Prakticky jsme to již poznali při zkoumání jejích literárních zálib. V hudbě tu nebyla dána souvislost jen s jeho tvorbou, to by bylo příliš málo. Skladby Kaprálové nesou mnoho výrazných rysů rodné Hovoříme-li o poměru, který byl mezi ní, Petrželkou a Novákem, o jejím vztahu k romantismu a impresionismu, můžeme pro naše příští srovnávání upozornit na její zcela logický poměr a vztah k tvorbě Bohuslava Martinů. I on ve svých prvních pokusech vycházel z romantismu a byl obdivovatelem impresionismu.

Ale právě tak jako Kaprálová ani on nezůstal u širokého, nekoncentrovaného a neúsporného jazyka impresionismu a svůj vzor hledal v pařížské Šestce a v Rousselovi. Právě tak tomu bylo u Vítězslavy Kaprálové. Její cesta do Paříže byla takto zcela logická a počátek k ní byl zde.

1)

101 Ukázka elektronické knihy