Muži na hranici
Finančníci ze Srbské, křížky jsou označení Bohumil Hošek a Josef Vojta, zavraždění henleinovci 22. září 1938.
Henleinovské povstání 13. září zde proběhlo poměrně klidně, bez větších událostí. Ovšem po vzniku freikorpsu 17. září se aktivita místních i okolních nacistů začala zvyšovat. Díky zprávám zdejších antifašistů věděli příslušníci finanční stráže, tvořící družstvo Stráže obrany státu, o podezřelých stycích správce velkostatku i o shromážděních henleinovců v místních lesích, na která přicházeli i nacisté z Německa. K zakročení však neměli zatím ani oprávnění, ani sílu, bylo jich zde jen dvanáct a na vše nemohli stačit. Navíc tu někteří měli své rodiny a obava a starost o ně jim přidělávala na čele další vrásky. Dne 22. září byla vyhlášena ostraha hranic a o den později ve večerních hodinách přinesl rozhlas zprávu o mobilizaci československé branné moci. Wünschendorfští financi byli tehdy rozděleni na dvě skupiny. Pět jich hlídalo budovu celnice, ostatní byli v terénu, konkrétně předchozí den zaujali stanoviště u místního hřbitova. Právě zde se zprávu o mobilizaci dozvěděli od motospojky z Jindřichovic pod Smrkem, která k nim přijela na kontrolu. Ta navíc přinesla rozkaz k přemístění ke statku Lindenhof. Finančníci se tedy sbalili, vzali pušky, deky, stany, batohy a kolem 23. hodiny zaujali nové, tedy spíše staronové bojové postavení. Dozorci Josef Stehlík a František Svoboda zaujali postavení v okopu s lehkým kulometem, ostatní uléhali ke 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS267348
Srbská
krátkému spánku v nedaleké stodole. Během několika minut je však probudila prudká palba z pušek, ozývaly se i kulometné dávky. Všichni byli okamžitě na nohou. Velitel družstva respicient Ferdinand Kolář vydal okamžitě rozkaz dozorci Josefu Markovi, aby spolu s vojínem Kořínkem, který k družstvu dorazil jako posila teprve před několika hodinami, vyrazil prozkoumat situaci. Směrem, odkud palba zněla, totiž ležela jejich celnice. Přískoky a plížením se oba vydali k budově úřadu. Po několika minutách, během nichž stále zněla střelba, se dostali k hostinci a podél něho se kryti pomalu dostali k celnici. Palba mezitím ustala. „Stůj, heslo!“ zaznělo Josefu Markovi pojednou v ústrety. Poznal hlas svého kolegy Novotného. Odpověděl smluveným heslem a rychle spolu s Kořínkem vběhl dovnitř. Obraz, který tam spatřili, jim již nikdy z paměti nevymizí… Co se vlastně na stanici odehrálo? V přízemí budovy pobýval přednosta celního úřadu vrchní respicient Václav Čep spolu s dozorcem Josefem Vojtou a dozorcem Bohumilem Hoškem. Rádio tu neměli a telefon se zatím neozýval, a tak zpráva o mobilizaci sem zatím nedorazila. Další dva dozorci, Josef Uher a Bohumil Novotný, si někdy po 22. hodině odešli odpočinout do prvního patra. To jim zachránilo Zavražděný dozorce Bohumil Hošek. život.
Odhalení pomníku zavražděným příslušníkům finanční stráže v Srbské v roce 1945. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS267348
Muži na hranici
Momentka z odhalení pomníku přímo u budovy československé celnice.
Někdy krátce poté, co oba dozorci odešli si odpočinout, přišli na celnici dva neznámí mladíci, hovořící německy, aby se nechali odbavit. Vrchní rescipient Václav Čep se sklonil nad jedním z pasů, ovšem v tu chvíli jeden z mladíků vytáhl pistoli, přiložil ji k financově hlavě a vystřelil. Čep byl okamžitě mrtev a jeho tělo se sesunulo na nedobytnou pokladnu, kde zůstalo ležet. Do místnosti ihned vběhli Vojta s Hoškem, avšak oba mladíci zahájili palbu i na ně. Josef Vojta padl zasažen do hrudi k zemi mezi dveřmi, Bohumil Hošek dostal střelu do hlavy a rovněž se sesunul k zemi (je však možné, že byli zasaženi střelbou z budovy německé celnice). Pachatelé urychleně opustili budovu a přeběhli hranice do Německa, kam to bylo jen pár metrů. Tam je přivítal vítězný řev a z budovy německé celnice, jejíž okna byla z větší části zazděna a upravena jako střílny, se na budovy československého úřadu snesla střelba z pušek a kulometů. 100
Ukázka elektronické knihy