Květy Jasmínu „Evropský královský trůn?“ zamumlám si pro sebe a skutečně se začínám cítit trochu ztraceně. „Diane vezmi jí tu krev. Mám pocit, že si bude muset trochu odpočinout, než ji podrobíme bližšímu výslechu,“ rozkáže Yasminne a je na odchodu. „Výslechu?“ vyhrknu vyplašeně. „Copak jsem válečný zajatec?“ Zrzka se mezi dveřmi otočí a blýskne po mě tvrdým pohledem. „Ano. Přinejmenším, dokud sama neprokážeš opak.“ Potom se otočí k Aidanovi, který se postavil vedle dveří, aby mohla projít. „Dej na ni pozor. Prozatím zůstane u tebe v pokoji.“ „Ale Pandora…“ Yasminne mávne vztekle rukou. „Vážně mě nezajímají žárlivé scény mojí sestřenice. Varovala jsem tě, že to tak dopadne a tys mi slíbil, že na tvou funkci v povstalecké vládě, to nebude mít žádný vliv. Teď přišla chvíle, kdy mi to můžeš dokázat. Řekla jsem to dost jasně?“ Aidan pokorně skloní hlavu. „Naprosto jasně, výsosti.“ Dívka přikývne a zmizí v temné chodbě. Aidan za ní zavře dveře a postaví se před ně, tak, aby na mě dobře viděl. Pozorně si prohlédnu jeho svalnaté tělo, oblečené v bílé košili s rozhalenkou, denimových džínách a khaki kanadách. Ani on svoje bílá křídla neschovával, měl je hrdě složená na zádech. Diane se rozpačitě usměje a přistoupí ke mně s gumovou páskou v ruce. Úsměv jí oplatím a natáhnu paži vpřed, aby ji mohla zaškrtit. Potom bere do ruky jehlu. „Jen to trochu štípne.“ „Já vím,“ hlesnu a sleduju, jak nechává stékat temně rudou tekutinu do zkumavky, potom do další a když vezme do ruky další, proud krve se zastavuje. Několikrát jemně ťukne do jehly. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS265751