Jaroslava Černá • Valdštejn
„Ale Johanka patří k jednotě bratrské,“ vykoktal překvapeně Albrecht. „To ti jako horlivému katolíkovi nevadí?“ „Ani v nejmenším. Jen ať má své vlastní modlitební knížky, hlavně že si budeme rozumět, povede mi domácnost, bude rodit děti a postará se i o ty z prvního manželství. A tobě doporučuji stejnou cestu,“ plácl Adam Albrechta přátelsky po zádech. „Na bolest ze ztráty manželky je nejlepší další žena. A když je mladá, zdravá a především majetná, zahojí se i bolavé srdce a smutek se vytratí.“ Nikdy! byla první bezprostřední Albrechtova myšlenka. Žena ano, ale jen do lože, na uspokojení těla a touhy po ženském klíně. Žádná láska, žádné city. Nakonec kde by se v mém zkamenělém srdci vzaly? „A také jsem ti chtěl sdělit, že tě očekávám v červenci na zemském sněmu v Olomouci, kam přijede jako zvláštní císařův komisař arcikníže Ferdinand. Musíme mu připravit okázalé a důstojné přivítání a toho se ujmou samotní jezuité. Vždyť víš, že arcikníže je velkým příznivcem jejich řádu, stejně jako ty. Budeš členem stavovské delegace, která bude Ferdinanda vítat.“ Adam se zatvářil šibalsky a Albrecht pochopil. „Budu mít tedy příležitost se s arciknížetem setkat a jistě mu budu představen jako jeden z nejvýznamnějších katolíků mezi moravskou šlechtou,“ pronesl Albrecht nahlas, v duchu ale spřádal plány, jak dá možnému budoucímu vladaři najevo svoji přízeň a schopnosti bojovat na jeho straně. „Ferdinand má jistě spoustu starostí se zabezpečením svých nástupnických nároků na trůny,“ prohodil zamyšleně. „To jistě, nebude se moc rozhlížet kolem sebe, ale také má spoustu rádců a ti si všimnou každého schopného šlechtice, který podpoří arciknížete na jeho cestě k vládě, a budou s ním počítat.“ 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS265645