Nabarvit
a z m i z e t
ROSTLINA:
TYP TOXINU:
zarděnice americká
benzylisochinolinové alkaloidy
(Erythrina americana Mill.),
(erythrinalinové alkaloidy
E. berteroana Urb.
včetně erysodinu)
OBECNÉ NÁZVY:
SYMPTOMY OTRAVY
zarděnice (korálovec)
U ČLOVĚKA:
ČELEĎ:
SVALOVÉ: rychlý nástup
bobovité (Fabaceae)
ochrnutí NEUROLOGICKÉ: sedativum,
případně halucinogenní
Š
ípové jedy kurare neúčinkují, pokud jsou požity, protože střevní absorpce těchto alkaloidů je obvykle velmi nízká. Existuje však rod rostlin, který obsahuje orálně aktivní svalový relaxant: zarděnice (korálovec) (Erythrinina), z čeledi bobovitých (Fabaceae). Aktivní sloučeniny v zarděnici jsou modifikované benzylisochinoliny, nazývané erythrinanové alkaloidy, účinky podobné kurare má například erysodin. Tento rod se vyskytuje v tropických a subtropických oblastech celého světa, přičemž asi polovina z jeho přibližně 130 druhů je zastoupena ve Střední a Jižní Americe. Jsou to obvykle stromy, 6–30 m vysoké, s trojčetnými listy a hroznovitým květenstvím. Červené květy jsou obvykle opylovávány ptáky včetně kolibříků mečozobců, jak je tomu v případě některých specifických amerických druhů, jejichž květy se postupně formují do výrazného tvaru připomínajícího fazolový lusk. V některých částech Střední Ameriky se tyto květy jedí a údajně mírné hypnotické účinky. Semena zarděnice, kterým se španělsky říká colorines, bývají ostře červená a často se navlékají do ozdobných náhrdelníků a amuletů. Používají se také v tradičních léčivých přípravcích, ale protože je známo, že jsou jedovatá, omezuje se dávka obvykle na čtvrtku či maximálně půlku fazolky. Uvádí se, že domorodí obyvatelé Michoacánu v Mexiku používali barvivo k tomu, aby potupili své nepřátele.
NAHOŘE Jasně rudá semena zarděnice (Erythrina spp.) známá jako
colorines se používají k výrobě ozdob a v omezených dávkách jako přírodní lék.
erysodin
HO N MeO
VLEVO Erysodin a podobné
isochinolinové alkaloidy mohou způsobit ochrnutí i po požití, na MeO
rozdíl od klasických alkaloidů kurare, které se ve střevech
VPRAVO Zarděnice americká (Erythrina americana)
neabsorbují.
z Mexika je velkolepá obzvláště na jaře, kdy se hrozny šarlatově zbarvených, 10 cm dlouhých VÍ C N E Ž JE N S L ABO S T V KO LE N OU
květů rozvíjejí ještě před vyrašením listů
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS265506
Stimulant nebo jed – Piperidové alkaloidy Mnohé rostliny, které jsou dnes považovány za jedovaté, byly do Evropy původně přivezeny spíše jako společensky přijatelné rekreační drogy než pro medicínské účely. Mezi důležité příklady bychom mohli zahrnout strychnin a kokain. Než se prokázaly důsledky jejich vysoké toxicity a návykovosti, používaly se jako součást tonik a léčivých likérů s povzbuzovacími účinky. Je však jedna jedovatá rostlina, která jako běžný stimulant přežila, dokonce si přes své nepříznivé účinky a prokázané riziko podmanila celý svět: tabák.
Z r i t u á l u
k n áv y k u
ROSTLINA:
SYMPTOMY OTRAVY
tabák virginský (Nicotiana
U ČLOVĚKA:
tabacum L.)
OBĚHOVÉ: zpočátku
tabák selský (Nicotiana rustica L.)
tachykardie (vysoká tepová
tabák sivý (Nicotiana glauca
frekvence) a zvýšený krevní
Graham)
tlak, v další fázi bradykardie
ČELEĎ:
(zpomalení srdeční frekvence),
lilkovité (Solanaceae)
hypotenze a arytmie
TYP TOXINU:
NEUROLOGICKÉ: nejprve
piperidové alkaloidy (nikotin,
zmatenost, točení hlavy,
anabasin)
zúžení zornic a třes, ve vážných případech následuje letargie, kóma, rozšířené zornice, ochrnutí (včetně dýchacích svalů) ZAŽÍVACÍ: nevolnost, zvracení,
slinění, průjem N
N
CH3
anabasin
nikotin
N H N
NAHOŘE Hlavními alkaloidy rodu Nicotiana jsou nicotin
a anabasin, které slouží jednak při rekreačním využití rostlin, ale také pro výrobu insekticidů. VLEVO Rostliny tabáku virginského (Nicotiana tabacum) mohou růst
do výšky 1–3 m a vyprodukovat 10–20 listů. Růžové květy se u pěstovaných rostlin odstraňují, aby se podpořil růst listů. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS265506
R
O d i n s e k t i c i d ů až k p r e v e n c i k o u ř e n í
Předpokládá se, že jednotlivé druhy tabáku produkují piperidinové alkaloidy, aby se tak chránily před hmyzem. Účinnost těchto alkaloidů je patrná z velkého počtu komerčních insekticidů, které jsou vyrobeny na bázi nikotinu a jsou dostupné po celém světě (viz strana 93). Hmyz je na nikotin mnohem citlivější než savci, a to díky odlišnému fungování receptorů a také díky výraznějším účinkům na CNS. Navzdory přítomnosti těchto obranných alkaloidů existuje několik motýlů, které se tabákovými rostlinami živí. Některé druhy tabáku si dokonce pro minimalizaci škod vyvinuly další mechanismy ochrany. V noci kvetoucí tabák ztenčelý (Nicotiana attenuata) je obvykle opylován motýly z čeledi lišajovitých a rostlina zároveň poskytuje potravu jejich housenkám. Při napadení larvami dokáže rostlina změnit taktiku opylování, redukuje velikost svých květů
NAHOŘE Tabák ztenčelý (Nicotiana attenuata) ze západu Spojených
států včetně Sierry Nevady má laty s nálevkovitými květy, které opylují motýli z čeledi lišajovitých. Plody jsou malé, hnědé tobolky.
a otvírá je ráno namísto v noci. To přitahuje kolibříky namísto lišajovitých, a tak se patrně sníží riziko přilákání dalších motýlů, kteří by kladli vajíčka. Vzhledem k tomu, že otrava tabákem nebo látkami, které produkují rostliny, má obvykle bezprostředně za následek zvracení, jsou mnohem větším rizikem, že dojde k otravě, výrobky obsahující čistý alkaloid, protože ty tuto reakci nevyvolají. Výrobky nahrazující nikotin jsou poměrně nový vynález, který využívají ti, kdo chtějí přestat s kouřením. Mnohé z nich jsou založeny na principu nahrazení návykového nikotinu v tabáku čistou sloučeninou a jsou k mání v různých formách, od žvýkaček přes tablety a kožní náplasti, až po tekutiny používané v elektronických cigaretách a vaporizérech. Předpokládá se, že eliminace kouření dokáže snížit riziko vzniku rakoviny plic, čímž klesne účinnost tabáku v roli zabijáka.
99 Ukázka elektronické knihy
VÍ C N E Ž JE N S L ABO S T V KO LE N OU
od tabáku (Nicotiana spp.) v čeledi lilkovitých (Solanaceae), (viz strany 138–139) obsahuje 76 druhů, nejrozmanitěji jsou zastoupeny v Americe a Austrálii. Jsou to většinou byliny, několik druhů je keřovitých, s jednoduchými listy a nálevkovitými, které jsou často opylovány motýly čeledi lišajovitých, kolibříky či dokonce netopýry. Rostliny produkují řadu příbuzných alkaloidů, z nichž nejznámější je nikotin, ale mnoho smrtících otrav lidí způsobil také jemu obdobný anabasin. Tyto piperidinové alkaloidy působí prostřednictvím stimulace acetylcholinových receptorů, přičemž vysoké koncentrace vedou k nadměrné stimulaci a potlačení normální funkce těchto receptorů. I když rostliny obsahující nikotin patrně poprvé použili australští domorodci, zvyk kouřit tabákové listy se do Evropy rozšířil v šestnáctém století po objevení Ameriky. Některé druhy tabáku byly jako léčivé rostliny používány několika amazonskými kmeny a archeologické doklady o pěstování tabáku v dnešním Mexiku máme už od roku 1400 do 1000 př. n. l. Ztělesněním původního tabákového kuřiva se však bezesporu stali severoameričtí indiáni. V mnoha kmenech byl tabák považován za božský dar lidským bytostem a tabákový kouř sloužil jako nositel proseb do nehmotného světa. V Evropě se kouření tabáku rychle stalo běžnou záležitostí. V roce 1881 si vynálezce James Bonsack (1859–1924) nechal patentovat první automatizovaný stroj na výrobu cigaret, který dokázal vyrobit 200 cigaret za minutu. To cigarety zlevnilo. Do roku 1940 činil počet vykouřených cigaret na obyvatele Spojených států 2 000 kusů ročně, o 20 let později tento počet přesáhl počet 4 000 kusů za rok. Za podpory vědeckých důkazů, které dnes poukazují na souvislost mezi kouřením a rakovinou plic, počet kuřáků v západním světě klesá. Přesto ještě v roce 2014 bylo vypěstováno více než 7 milionů tun tabáku.