Chtěl jsem utéct na zahradu, ale někdo šel po schodišti, které jsem si vybral. Honem jsem tedy vyběhl ještě o patro výš. Zdálo se, že odsud už nevede žádná cesta dál. Vešel jsem tedy do místnosti plné malých kanystrů s nějakou tekutinou. Otevřel jsem okno a vylezl po okapu až na střechu, skalpel v zubech. Zatímco jsem šplhal, snažil jsem se nedívat dolů pod sebe. Usadil jsem se za komínem a rozhlédl se do všech světových stran. Jeden by tomu nevěřil, ale v tomto světě byly jen čtyři. Dotkl jsem se ostřím skalpelu bříška ukazováčku. Na prstu se mi okamžitě objevila kapička krve. V dálce zahřmělo. Otřásl jsem se chladem. Těsně kolem mě prosvištěla vlaštovka. Dýchal jsem zhluboka, abych se uklidnil. Nemohl jsem však dlouho otálet. Brzo mě mohou najít, navíc se mi začínalo dělat špatně z kouře vycházejícího z komína. Pevně jsem sevřel skalpel a přiložil jeho špičku k prohlubni v mé lebce. Život je tam, kde se nachází vědomí.
96 / 97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS265276