KAPITOLA 11
Setkání s obry
Žádné skvělé kotviště jsem nenašel, jenom uzounkou zátoku, která však byla dostatečně chráněná, aby se tam dala strávit klidná noc. Bylo vážně štěstí, že jsem měl ještě na lodi tu Fergovu kotvu, kterou jsem těsně předtím, než nám do života vplul Brand, skoro celý den zachraňoval, protože bez ní bych byl nahraný. Ostatní kotvy totiž stále ležely na mořském dně na západ od Iony. Bral jsem to jako dobré znamení, a jakmile jsem se přesvědčil, že jsem všechny uzly na kotevním laně dobře uvázal, spustil jsem ji přes bok lodi a nervózně čekal, dokud jsem si nebyl jistý, že se zakousla do dna a pevně nás drží. Potom jsem sešel do podpalubí, rozsvítil lampu a udělal dvě věci, které jsem toužil udělat celý den. Snědl jsem pár ovesných placek a trochu skopového usušeného na vzduchu, jež jsem před odjezdem popadl doma v kuchyni, a pak jsem sáhl pod vestu, vytáhl mapu ukradenou z Brandovy lodi a rozložil ji před sebou na stole. Jip si vyskočil na lavici vedle mě, stočil se do klubíčka s bradou na mém stehně a já začal mapu studovat. Když jsme takhle sedávali doma, Jess si většinou lehla z druhé strany a zaujala stejnou polohu jako Jip, takže jsem byl z obou stran obložený psy. Drbal jsem Jipa za ušima a druhou ruku jsem automaticky natáhl k Jessině hlavě, jenže pak mi mozek připomněl, že vedle mě Jess neleží. Trhlo to se mnou a radši jsem se soustředil na listinu před sebou – byla to mapa pevniny. Papír byl potištěný z obou stran, na jedné byla horní část, na druhé spodní. Kusy označující suchou zem se hemžily místními jmény a byly protkané barevnými čarami označujícími různé cesty a silnice. Prázdné moře oproti tomu vyplňovaly poznámky a čísla psaná rukou, niče98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS264638