pošty přišel mladíka sám obsloužit a přitom se ho přátelsky vyptával, jak se jmenuje a odkud pochází. Byl z chlapcových lámaných, trhaných odpovědí podle všeho nadšený, a dokonce se pokusil oprášit několik německých vět, které se prý naučil za Velké války, ale chlapec mu asi nerozuměl a jen zahanbeně opakoval „Promiňte, promiňte“. Vedoucí, postarší pán, jemuž se rovné kosti prstů začínaly revmatismem kroutit do cestiček s uzlovitými kameny místo kloubů, se dál snažil vysvětlit, co chce říct. Podle spikleneckého tónu a širokého úsměvu ho Annabel podezírala, že se snaží zopakovat sprosťárny, které někde pochytil. Nakonec chlapce zklamaně propustil i s psacími potřebami, pro které ho poslali. Přesto ale dobrá nálada nevítala vězně z tábora úplně všude. Děti teď měly letní prázdniny a některé z nich se čas od času vzájemně hecovaly proti zajatcům. Annabel se od Hanse dozvěděla, že vesnická mládež sem tam zajede na kolech k Daw sonově farmě, pokřikuje na muže přes pole urážky a pak zase zmizí. Němci museli obdělávat půdu zastaralými ručními pluhy, protože benzínu byl nedostatek, a když jí Hans vyprávěl, co se doslechl od kamarádů, Annabel si představovala, jak s tvářemi orosenými potem stoicky zatínají zuby a za doprovodu dětských posměšků si v tvrdé zemi razí pluhem cestu. Pak jednoho dne spatřila podobnou scénu na vlastní oči. Byla s klukem nakupovat na hlavní třídě, když zaslechla nějaký povyk. Zrovna vycházela s proutěným košíkem od řezníka, a když se otočila za zvukem, uviděla zrzavého chlapce, jak řve z plných plic. „Já vás kurva zabiju!“ ječel pořád dokola. Zalapala po dechu, když jí došlo, co říká, a z obchodu za sebou slyšela pobouřený šepot. Podívala se, na koho ten klučík křičí, a zahlédla džíp s přívěsem, v němž do tábora převáželi 104 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS263823
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.