České prezidentské volby v roce 2018 (Ukázka, strana 99)

Tabulka 13: Společensko­‑kulturní témata Horáček

Kulhánek

Topolánek

Ne

Ne

Ano

Ano

Ne

Ne

Ne

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ne

Zákaz interrupce

Ne

Ne

Ano

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Asistovaná sebevražda

Ne

Ne

Ne

Ne

–

Ano

–

Ne

Zákaz minaretů Zdanění církevních restitucí Ústavní právo vlastnit zbraň

Hynek

Hilšer

Ne

Adopce partnerem

Fischer

Adopce homosexuály

Drahoš

Hannig

–

Ne

Ano

–

Ano

Ne

Ano

Ano

Ne

Ne

Ano

Ne

Ne

Ne

Ano

Ne

–

Ne

Ano

Ne

Ne

Ano

Ano

Ne

Očkování dobrovolné

Ne

Ne

Ano

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Vyšší daň na alkohol

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

Ne

–

Ne

Ano

Ano

Ano

Ano

Ne

Ne

Ano

Ano

Ne

Ano

Ano

Ne

Ne

Ano

Marihuana legální Zákaz kouření

Zdroj: Autor na základě Volební kalkulačka 2018

Závěr Již v úvodu bylo řečeno, že tato analýza si nekladla za cíl naprosto vy­ čerpávajícím způsobem představit všechny politické názory prezident­ ských kandidátů ani použít veškeré dostupné metody či materiály, ale omezila se pouze na výběr několika nejpodstatnějších témat v rámci pěti širších tematických okruhů, a to jen za využití odpovědí z Vo­ lební kalkulačky s vědomím, že tyto odpovědi bohužel kvůli odmít­ nutí spolupráce či jejího poskytnutí pouze v omezenější formě nejsou u všech kandidátů kompletní. I přesto doufáme, že si zde čtenář bude moci udělat alespoň základní představu o tom, jak k sobě z hlediska politických názorů na klíčová témata měli jednotliví kandidáti blízko, a v čem se naopak odlišovali. Cílem byla nejen pouhá mechanická analýza všech otázek použitých ve Volební kalkulačce, ale především skrze výběr těch nejpodstatnějších z nich přiblížit pozice kandidátů – 98 –

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS263457

v klíčových tématech nadčasového i univerzálnějšího charakteru, a to za použití kombinace kvalitativního i kvantitativního přístupu.

Kombinace obou těchto přístupů nám umožnila porovnat názorové odlišnosti kandidátů v pěti základních dimenzích, a sice: 1) v oblasti ústavních pravomocí, a tedy odpovědět na otázku, do jaké míry ak­ tivistický by daný kandidát jako prezident chtěl být; 2) v zahraničně­ ‑bezpečnostní oblasti, a tedy odpovědět, do jaké míry byl daný kan­ didát prozápadní; 3) v evropské dimenzi odpovědět, do jaké míry byl proevropský; 4) v socioekonomické oblasti, a tedy odpovědět, do jaké míry byl levicový či pravicový; a 5) ve společensko­‑kulturní dimenzi odpovědět, do jaké míry byl liberální.

–6

–5

–4

–3

–2

–1

0

1

2

3

Horáček Drahoš Hilšer Fischer Hynek Topolánek Kulhánek

4

5 Hannig

6

Velmi aktivistický

Málo aktivistický

Graf 1: Srovnání kandidátů dle míry aktivismu

Zdroj: Autor

V první dimenzi jsme míru aktivismu měřili tak, že jsme kladnou hodnotu (+1) přiřadili odpovědím týkajícím se přímé volby, příliš ma­ lých pravomocí, práva udělovat i vůle udělovat amnestii, milosti, i mi­ lost pro Kajínka, odmítnutí jmenovat ministra i soudce a udělení vy­ znamenání pro Mašíny. Naopak zápornou (–1) v případě příliš velkých pravomocí a menší imunity.8 Jako kandidát, který by patrně rád byl bý­ val nejvíce aktivistickým prezidentem, vyšel na základě dat v této ana­ lýze Hannig (5), následován Topolánkem (3), Hilšerem (2), Hynkem (1), Drahošem (0), Kulhánkem (0), Fischerem (–1) a Horáčkem (–2).

8

Zde může být takový výběr považován za sporný, nicméně logika našeho výběru byla provedena na základě úvahy, že vyznamenání Mašínům rozděluje společnost (a není tak z pozice funkce prezidenta vůbec samozřejmé), tudíž by takové vy­ znamenání mohlo být chápáno jako více aktivistické. Dále pak i snaha mít menší imunitu může naznačovat, že daný kandidát příliš aktivistický být nechce, a tudíž se ani neobává, že by ji mohl více potřebovat.

– 99 –

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS263457

Graf 2: Srovnání kandidátů dle prozápadní orientace –5

–4

–3

–2

–1

0

1

2

Málo prozápadní

Hannig

3

4

5

6

Hynek Drahoš Fischer Hilšer Horáček Topolánek

Velmi prozápadní

–6

Kulhánek Zdroj: Autor

V druhé dimenzi jsme míru toho, do jaké míry byl daný kandidát prozápadní, měřili tak, že jsme kladnou hodnotu (+1) přiřadili odpo­ vědím v případě podpory zahraničních misí obecně i v Afghánistánu, v názoru, že USA je důležitější než Čína i Rusko, i v případě přijetí více uprchlíků, zatímco zápornou hodnotu (–1) v případě vystoupení z NATO a v odporu proti přijímání muslimů.9 Jako nejvíce prozá­ padní kandidát na základě dat v této analýze tedy vyšel Hilšer (6), následován Drahošem (5), Fischerem (5), Horáčkem (5), Kulhán­ kem (5), Topolánkem (5) a Hynkem (3). Nejméně prozápadní pak byl Hannig (–1).

–6

–5

–4

–3

Hannig

–2

–1

0

1

2

3

Topolánek

Hynek

4

5

Hilšer Drahoš Kulhánek Fischer Horáček

6

Velmi proevropský

Málo proevropský

Graf 3: Srovnání kandidátů dle proevropské orientace

Zdroj: Autor

To může být pochopitelně považováno za kontroverzní, protože si lze představit normativní diskurz, který by obhajoval, že odpor vůči migraci muslimů je na­ opak obranou Západu. Zde je to nicméně bráno z pohledu českého (a východně­ ‑středoevropského) diskurzu v tom smyslu, že západní země uprchlíky a imigranty muslimského vyznání přijímají i z důvodu odmítání diskriminace na základě ná­ boženského vyznání, a tudíž je zde v této logice kladný postoj k takové politice kódován jako prozápadní.

9

– 100 – Ukázka elektronické knihy