98
Účetnictví společenství vlastníků jednotek
že členové výboru výměnou za výkon své funkce nesou předmětné náklady na správu domu a pozemku ve výši nižší o 20 %, než kolik by nesli jako „běžní“ vlastníci, pak by to zřejmě bylo v souladu s OZ, a tedy by bylo „určeno jinak“. Otázkou však je, zda i zde nebude nutné splnit příslušné odvodové povinnosti. V souladu s ustanovením § 4a písm. p) bodu 1 ZDP platí, že od daně z příjmů jsou osvobozeny bezúplatné příjmy vlastníka jednotky v podobě úhrady nákladů na správu domu a pozemku vlastníkem jiné jednotky v tomtéž domě. Tedy od daně je osvobozen příjem vlastníka jednotky realizovaný tím, že náklady na správu domu nese v menší míře, nežli kolik odpovídá jeho obecné zákonné povinnosti, díky čemuž ostatní vlastníci v domě v podstatě tyto náklady nesou částečně i za něj. Na první pohled by tedy takto koncipovaná funkcionářská „odměna“ nemusela díky tomuto osvobození podléhat příslušným odvodům (tj. obecně žádné mzdové agendě). Osobně však zde spatřuji následující zásadní problém: předmětné ustanovení § 4a písm. p) bodu 1 ZDP osvobozuje pouze bezúplatný příjem, tj. situaci, kdy vlastník nese náklady na správu domu v menší míře bez poskytnutí odpovídající protihodnoty z jeho strany. Zde však odpovídající protihodnota bezpochyby existuje – je jím výkon funkce. Z tohoto důvodu není možné, dle mého názoru, předmětné osvobozovací ustanovení uplatnit. Vzhledem k tomu, že funkcionář nevykonává svoji funkce bezplatně – „získává“ za ni nižší úhradovou povinnost – podléhá jeho odměna dle mého názoru i zde standardním odvodům daně ze závislé činnosti (a tedy i ZP a SP), jelikož dle ustanovení § 6 odst. 3 ZDP platí, že příjmy ze závislé činnosti se rozumějí pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok, či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo jiná osoba a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance nebo v jeho prospěch. Příjmem zaměstnance se rozumí i plnění podle odstavce 9 písm. d) a e) poskytnuté zaměstnavatelem pro rodinného příslušníka zaměstnance. Příjmem se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění, kromě jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, bytu nebo rodinného domu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí, nižší, než je cena: a) určená podle zákona upravujícího oceňování majetku nebo cena, kterou účtuje jiným osobám, b) stanovená podle odstavce 6 v případě poskytnutí motorového vozidla k používání pro služební i soukromé účely. Lze tedy uzavřít, že nižší příspěvky do fondu oprav výměnou za „bezplatný“ výkon funkce obecně nezbavují společenství povinnosti provádět příslušné mzdové odvody.
14.5.3 Paušalizace výdajů V praxi poměrně často dochází k situaci, kdy funkcionářům nejsou vypláceny odměny za výkon funkce, ale pouze tzv. „výdajové paušály“, tj. zejména náhrady za používání vlastních prostředků pro potřeby společenství vlastníků, jako např. vlastní automobil, telefon, počítač, tiskárna včetně papíru a náplně do ní, vlastní kancelářské potřeby atd. Obvykle se postupuje tak, že shromáždění vlastníků bez dalšího schválí určitou navrženou částku s tím, že je předpokládáno, že takto odsouhlasená částka automaticky nepodléhá žádným odvodovým povinnostem. To ovšem není pravda. Paušalizaci částek výdajů, pokud se pravidelně opakují a lze je zprůměrovat, aniž by je funkcionář, tj. zaměstnanec ve smyslu ZDP, musel dokladovat, lze rozdělit do dvou skupin (pro účely této publikace pro zjednodušení neuvažujme ostatní možné aspekty poskytování takovýchto paušálů dané zejména občanským zákoníkem či zákoníkem práce):
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS261821