98
Anne Franková
„Pro nás je to všechno stará vesta. Víme líp, kudy vede správná cesta.“ Ano ano, tak to chodí, co svět světem stojí. Přiznat své vady se dospělí bojí, vždyť napomínáním druhých se snadno zhojí. Zato cizí komár velbloudem se stává. Nás, tvé rodiče, z toho pobolívá hlava. Jak máme učinit spravedlnosti zadost, když napomínání starších brání uctivost? Kdo však žije se samými starci, musí spolknout ledasjakou lekci. A třebas ta medicína chutná hořce, v zájmu míru se musíš chovat krotce. Časem tu rozhodně neplýtváš, vždyť ctižádostivé plány máš. Čtení knih a učení nudu snadno zahání. Co však volá do nebe, je otázka: „Co na sebe? Šaty tísní, boty tlačí, košilka jen po pás stačí. Tohle přece už možné není, tolik trampot je k nesnesení.“ Kdo o hlavu vyrostl za tu dobu, potřebuje novou garderobu. Kus na téma jídlo se Margot přeložit ve verších ne a ne podařit, a tak ho vynechám. Ale to ostatní, nepřipadá ti to moje říkání hezké? Jinak mě ukrutně rozmazlovali a dostala jsem překrásné věci. Mezi jiným tlustou knihu na mé oblíbené téma, mytologie Hellady a Říma. Na nedostatek cukrovinek si taky nemůžu stěžovat, všichni sáhli do svých posledních zásob. Jakožto benjamínka naší úkrytové rodiny mě skutečně uctili mnohem víc, než mi náleží. Tvoje Anne
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS261778