98
barbara taylor bradford •
hříchy panství cavendon
máme Marmadukeovu sestru Elizabeth. Je ti podobná, Ceci. Taky od Romneyho.“ „Skutečně je mi podobná?“ prohlížela si Cecily pozorně portrét, ale neshledala žádný společný rys. „Ano. Ještě sis toho nevšimla?“ Cecily zakroutila hlavou. „Inghamovic muži si možná vybírali stejné typy žen. Pojďme si do Dlouhé galerie prohlédnout portréty Jamese Swanna a jeho rodiny. Pozor na schody, teto, přidržuj se zábradlí.“ „Mám ještě docela spolehlivé nohy, Ceci.“ Po několika minutách již kráčely hlavní halou do galerie, kde se rovněž nacházela řada portrétů od velkých anglických malířů. Na vzdáleném konci, poblíž východního křídla visely obrazy, jež Cecily dobře znala. Dva hlavní portréty zachycovaly Jamese a Anne Swannovy, další Jamesovu sestru a její děti. „Chodila jsem se na obrazy dívat už jako malá, sotva jsem porozuměla, že jsem potomek Jamese a Anne Swannových, teto Charlotte. A vždycky jsem si říkala, jaký je ten James fešák. Po přečtení několika rodinných kronik, které celý život tak svědomitě vedl, má pro mě ten portrét daleko hlubší význam. Jako bych Jamese opravdu znala,“ řekla Cecily s pohledem upřeným na obraz. „Znám to. Zasáhl tvou duši – zakladatel našeho rodu… Neseme jeho geny a jeho zásluhou žijeme v Cavendonu. Na každém kroku nacházíme výsledky jeho snažení a prozíravosti.“ Cecily se v očích zaleskly slzy. Rychle je setřela dlaní. „Jsem na něho nesmírně pyšná… A jsem hrdá, že jsem Swannová,“ doplnila dojatě. „Já také, drahoušku,“ stiskla jí teta Charlotte ruku. „Vyplatilo se bojovat, viď? Zásluhou Humphreyho a Jamese patří dnes Cavendon k nejimpozantnějším sídlům v Anglii. A doufám, že si svou majestátnost uchová.“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS261654