Právní vztahy k dřevinám - 2. aktualizované vydání (Ukázka, strana 99)

Právní vztahy k dřevinám

(národní přírodní rezervace a národní přírodní památky) mimo národní parky a vojenské újezdy.

Kompetence v maloplošných ZCHÚ kategorie nenárodní (přírodní rezervace a přírodní památky) a jejich ochranných pásmech náležejí krajským úřadům (mimo národní parky, CHKO, vojenské újezdy a pozemky a stavby, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu mimo vojenské újezdy). Krajským úřadům také náležejí kompetence v ochraně soustavy Natura 2000 (evropsky významných lokalit a ptačích oblastí), opět nejde‑li o území národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek, vojenské újezdy a objekty důležité pro obranu státu mimo vojenské újezdy.

Důležité jsou nejen pravomoci vyhlašovat, povolovat atp., ale také omezovat či zakazovat škodlivou či újmou hrozící činnost, ukládat pokuty za protiprávní jednání a opatření k nápravě. Nejčastěji tyto pravomoci uplatňuje Česká inspekce životního prostředí, náležejí ale také (alespoň v určitém rozsahu, resp. na určitém území) obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, krajským úřadům, Agentuře ochrany přírody a krajiny a správám národních parků.

Podrobněji o prevenci a odpovědnosti v ochraně dřevin v kapitole 11.

98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS261345

Účast veřejnosti, práva ekologických spolků, občanů a obcí

10. Účast veřejnosti, práva ekologických spolků, občanů a obcí Podle ust. § 70 odst. 1 ZOPK se „ochrana přírody podle tohoto zákona uskutečňuje za přímé účasti občanů, prostřednictvím jejich občanských sdružení a dobrovolných sborů či aktivů“.

V praxi je zdaleka nejdůležitější využití práv občanských sdružení (podle „nového“ občanského zákoníku „spolků“) podle ust. § 70 odst. 2 a 3 ZOPK. Od 1. 1. 2018 došlo k zásadnímu oslabení práva veřejnosti účastnit se prostřednictvím „svých občanských sdružení“ správních řízení a ze silné pozice účastníka řízení hájit zájmy přírody a krajiny (včetně dřevin), které v řízeních mohou být (jsou) dotčeny. Zákonem č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, totiž došlo nejen k výslovnému vypuštění „osob, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis“ z výčtu účastníků územního řízení a „osoby, o které tak stanoví zvláštní právní předpis, pokud mohou být stavebním povolením dotčeny veřejné zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů a o těchto věcech nebylo rozhodnuto v územním rozhodnutí“ z výčtu účastníků stavebního řízení, ale částí šestou byl novelizován rovněž zákon o ochraně přírody a krajiny a jeho § 70 odst. 3.

V § 70 odst. 3 ZOPK byla slova „správního řízení“ (tj. správního řízení, při němž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona) nahrazena slovy „řízení podle tohoto zákona“. Na pohled nenápadná změna má důsledky pro celý právní řád, neboť § 70 odst. 3 ZOPK od 1. 1. 2018 již nedává ekologickým spolkům právo účastnit se všech řízení, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona (např. před stavebními úřady, báňskými úřady, orgány státní správy lesů, státní památkové péče atd.), ale pouze řízení vedených orgány ochrany přírody podle ZOPK. Dvojnásobně bylo oslabeno právo veřejnosti usilovat prostřednictvím ekologických spolků jako účastníků řízení o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les o ochranu dřevin před zbytečným kácením. Zmiňovaná novela zákona o ochraně přírody a krajiny provedená spolu s novelou stavebního zákona totiž ruší samostatné řízení orgánu ochrany přírody o povolení kácení dřevin pro účely stavebního záměru povolovaného v různých druzích řízení (v územním řízení, v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, ve společném územním a stavebním řízení nebo společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí) vedených stavebním úřadem podle stavebního zákona a nahrazuje dosud samostatné správní rozhodnutí o povolení kácení dřevin a uložení náhradní výsadby pouze závazným stanoviskem orgánu ochrany přírody podle § 8 odst. 6 ZOPK109. O vydání závazného stanoviska podle § 149 správního řádu se nevede žádné správní řízení. Ekologické spolky zároveň vzhledem ke změně § 70 odst. 3 nemůžou být účastníky řízení před stavebním úřadem, s výjimkou řízení navazujících na posuzování vlivů na životní prostředí (EIA).

Vznikla tak jistě paradoxní situace, kdy ekologický spolek nadále může ze silné pozice účastníka řízení „mluvit“ do povolování kácení např. „nadměrečného“ jehličnanu na zahradě, protože se nadále povede samostatné správní řízení před orgánem ochrany přírody, ale nikoli do povolování kácení desítek stromů a rozsáhlých ploch zapojených porostů dřevin pro účely stavebního záměru umisťovaného a povolovaného stavebním úřadem (v případech menších a středně velkých stavebních záměrů, které nepodléhají EIA), včetně důležitých otázek náhradní výsadby, protože orgán ochrany přírody bude vydávat pouze závazné stanovisko. Taková právní úprava je i z hlediska Ústavním soudem opakovaně zdůrazňovaného principu proporcionality krajně sporná.

109

K nové právní úpravě povolování kácení pro účely stavebních záměrů podrobně v kapitole 4.9.

99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS261345

Právní vztahy k dřevinám

Navíc, např. spolek tvořený místními občany by mohl tvrdit, že kupř. rozsáhlým kácením povoleným rozhodnutím stavebního úřadu na základě závazného stanoviska OOP, bez adekvátní náhradní výsadby, je přímo dotčen na svém právu na příznivé životní prostředí (ochranu zdraví apod.), resp. že na těchto právech jsou přímo dotčení jednotlivci, kteří se jejich ochrany dovolávají prostřednictví svého spolku110. V takovém případě je možná žaloba spolku přímo proti pravomocnému rozhodnutí stavebního úřadu, přestože podle nové právní úpravy spolek nemohl být účastníkem řízení před správními orgány. Podle § 65 odst. 1 soudního řádu správního totiž platí, že „kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví‑li tento nebo zvláštní zákon jinak“. Ještě odvážnější myšlenka, která se v souvislosti s novou právní úpravou objevila, je, že povoluje‑li stavební úřad na základě závazného stanoviska orgánu ochrany přírody podle § 8 odst. 6 ZOPK kácení dřevin, stává se z řízení vedeného stavebním úřadem „řízení podle tohoto zákona“, tj. ZOPK, podle nového znění § 70 odst. 3 ZOPK. Účelem této kapitoly není rozebírat možné scénáře, kterými se ekologické spolky budou snažit čelit výraznému omezení práva účastnit se správních řízení, v nichž mohou být (jsou) dotčeny zájmy přírody a krajiny, natožpak předvídat přístup správních soudů.

Upozorňujeme již tedy pouze na fakt, že skupina senátorů podala Ústavnímu soudu návrh na zrušení nového znění § 70 odst. 3 ZOPK omezujícího práva ekologických spolků jen na účast v řízeních podle ZOPK a nových odst. 9 až 11 § 4 stavebního zákona zásadně omezujících přezkum závazných stanovisek dotčených orgánů vydávaných pro účely řízení podle stavebního zákona. Výsledek toho návrhu není dosud (srpen 2018) znám.

10.1 Přímá účast občanů v ochraně dřevin rostoucích mimo les Jednotliví občané se na ochraně dřevin rostoucích mimo les mohou přímo podílet za prvé výkonem svých základních politických práv (práva volebního, práva petičního, práva shromažďovacího, práva sdružovacího, práva na informace). Mohou tak ovlivnit např. celkový přístup své obce k ochraně dřevin a přírody vůbec či mohou vyjádřit svůj právně nezávazný názor na kupř. úpravu zeleně na náměstí nebo jiných veřejných prostranstvích.

Jednotlivci („veřejnost“, „každý“) se mohou zapojovat do zásadních procesů týkajících se životního prostředí (zejména územní plánování, posuzování vlivů záměrů a koncepcí na životní prostředí), které „vzdáleněji“, ale velmi zásadně ovlivňují i ochranu dřevin rostoucích mimo les.

Nejsilnější formou účasti, pokud jde o konkrétní dřeviny, je postavení účastníka správního řízení, s nímž je spojeno právo na následný přístup ke správním soudům. Předpokladem pro postavení účastníka správního řízení je dostatečně silný vztah k předmětu řízení, u konkrétního občana (fyzické osoby), není‑li přímo vlastníkem dřevin, tedy možnost přímé dotčenosti na právech ve smyslu § 27 odst. 2 správního řádu.

Jak jsme zmínili již v podkapitole 4.1, praxe dosud přiznává těm, kdo např. vlastní nemovitosti či bydlí v místě, kde má dojít k (zejména rozsáhlejšímu) kácení dřevin, postavení těchto tzv. vedlejších účastníků řízení o povolení kácení jen výjimečně. Přesněji, praxe obvykle připouští jako vedlejší účastníky řízení osoby, které tvrdí, že jim stromy poškozují jejich stavby apod. (a často podání žádosti o povolení kácení „iniciovaly“ tlakem na vlastníka dřevin). Naopak osobám, které chtějí v řízení vystupovat ve prospěch stromů, neboť tvrdí, že by jejich pokácením byly nepříznivě dotčeny na svém právu vlastnickém, nájemním, na příznivé životní prostředí 110

Podrobněji o vývoji judikatury k právům spolků např. v JELÍNKOVÁ, J.: Občan, spolek, obec a úřad v ochraně životního prostředí, praktický průvodce. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2017, 272 s.

100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS261345