2.
3.
4.
5.
32
buď důvěryhodní, čestní a odpovědní, či je vhodné je naopak považovat za nedůvěryhodné, amorální a nespolehlivé.32 Stoupenci behaviorální psychologie (navazující na dílo B. F. Skinnera) vystoupili s přesvědčením, že žádná taková věc jako lidská přirozenost neexistuje. Proto behaviorální terapie razí, že spolehlivost i podvodné jednání se projevují u každé osoby jakožto užitečné až ve specifických aktivitách. V sociální psychologii byla zkoumána interpersonální důvěra a důvěryhodnost v podobě spolehlivosti (credibility). Základní otázka zní: „Budou lidé konat to, k čemu se zavázali?“ Žáci slíbí, že pomohou škole při nějaké společné aktivitě, ale dodrží všichni slovo? Spolupracovník nebo přítel může slíbit, že udrží tajemství, ale bude tomu skutečně tak? Interpersonální důvěra je titul pro kapitolu o popisech víry v to, zda přísliby druhých osob má jedinec snahu zahrnout a přijmout mezi osobní hodnoty. Druhou dimenzí konceptu lidské přirozenosti je altruismus versus egoismus v rozsahu, v němž každý věří, že lidé jsou principiálně nesobečtí a upřímně se zabývají druhými, jakožto opozitum k základnímu sobectví a lhostejnosti vůči druhým. Budou žáci ve třídě spíše kooperativní, nebo si naopak budou chránit některé vědomosti a dovednosti, aby nepřišli o imaginární, či dokonce skutečné výhody nad spolužáky? Třetí dimenzí konceptu lidské přirozenosti je nezávislost versus konformita ke skupinovému tlaku. Mnohé studie ve druhé polovině 20. století ukázaly, že škola a společnost vychovávají spíše konformní osobnosti, usilující o kariéru ve velkých korporacích, než originální osobnosti, které jsou ochotny riskovat, snášet samotu a nepřízeň okolí, pokud mají alespoň několikaprocentní naději na úspěch na individuální životní dráze. Čtvrtá dimenze konceptu lidské přirozenosti obsahuje víru vztahující se k lidské racionalitě či iracionalitě. Racionalita míní, že ego jedince je kontrolováno a rozum panuje nad emocemi; iracionalita znamená výraznější emotivní a afektivní reakce, převažující nad chladnou racionalitou. Pátou dimenzí je podobnost versus variabilita, vycházející z toho, že jedinci se liší v základní přirozenosti. Mnoho klinických psychologů by přinejmenším souhlasilo, že je vhodné věřit v odlišnost lidí, neboť každá lidská bytost představuje jedinečný výtvor svého druhu. Při obhajobě a pokusech o uznání jedinečnosti se Tímto vnitřním přesvědčením o druhých se odlišovali velcí terapeuti, kdy Carl Ransom Rogers, zakladatel terapie orientované na klienta, uvažoval o tom, že charakteristiky vyhlížející jako člověku vlastní lze popsat termíny „pozitivní, progresivní, konstruktivní, realistický, spolehlivý“ apod. Na druhé straně Sigmund Freud, otec psychoanalýzy, psal v dopisech Fliessovi o svém přesvědčení, že „až na malé výjimky je lidská povaha zásadně nespolehlivá“. Jako komponenta konceptu lidské přirozenosti je víra ve spolehlivost, tedy očekávání, že druzí jsou čestní, morální a hodnověrní.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS261064