OBCHOD S NEŠTĚSTÍM
Akce vyžadovala přípravu. Zajistil jsem si asistenci kolegy a začali jsme areál firmy sledovat. Jezdili jsme tam namátkově v různou denní dobu; pozorovali jsme, kolik kamionů tam kdy je, a porovnávali vozidla se seznamem SPZ, který jsme měli k dispozici. Bylo to, jako bychom pracovali pro detektivní agenturu Pinkerton. Areál jsme sledovali zpovzdálí, abychom mohli zasáhnout v nejvhodnějším okamžiku. Pozemek jsme kontrolovali dalekohledem a byli jsme u toho velice nenápadní. Komplikace na sebe nedaly dlouho čekat. Pozemek hlídala dvě zvířata. Starý bernardýn se zvolna procházel po pozemku a prakticky neustále hlasitě štěkal. Případného zloděje to nejspíš odradit mohlo, ale o nás a našem pozorovatelském stanovišti neměl chudák pes ani tušení. Druhým zvířetem byl pštros. Ano, pštros. Pohyboval se po dvoře stejně volně jako pes a jako hlídač působil velice dobře. Při sledování areálu jsme samozřejmě chtěli být co nejblíž, což nebyl problém, protože kolem plotu rostl černý bez a jiné náletové dřeviny, kopřivy, bodláky a všelijaký jiný plevel. Pes o nás v tu chvíli neměl potuchy; naopak nám dával svým nepřetržitým štěkáním vědět, kde je on. S pštrosem to bylo jiné. Neustále nám naše úsilí kazil. Nevím, jestli nás cítil, slyšel, nebo měl nějaký šestý pštrosí smysl. Na rozdíl od bernardýna byl úplně tichý a o to lepší dával pozor. Neustále se rozhlížel – a navíc věděl, co dělá. Představte si, že se snažíte dalekohledem přečíst SPZ vzdálenějšího vozu a najednou na vás mrkne v dokonalém detailu oko jako z jiného světa. Odhlédnete od dalekohledu a hned za plotem uvidíte dlouhatánský krk s hlavou s velkýma vykulenýma očima a silným zobanem; na vršku rozčepýřené peří, jako by se to stvoření ráno zapomnělo učesat. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260440