Inteligence duše tedy do Kalifornie. Dorazil jsem do tábora, který ležel v překrásné přírodě. Bydleli jsme v malých chatkách, které byly postaveny v kruhu na kraji velké louky. Trvalo přesně tři dny, než jsem si uvědomil, že jsem zase jednou skoro pořád obklopen lidmi, kteří se v mé přítomnosti prohýbají smíchy. Tentokrát už jsem ale něco věděl o hlavních hlasech a jejich vztahu k vnitřnímu dítěti. Tato vtipná stránka byla očividně mým hlavním hlasem. Ale proč se najednou stala tak silnou? Po troše přemýšlení jsem si uvědomil toto: byl jsem sám v cizí zemi. Kolem mě sice bylo asi sto lidí, ale nikoho z nich jsem neznal déle než tři dny. Všichni mluvili anglicky. Téma akce pro mne bylo relativně nové. Čím více jsem si svou situaci uvědomoval, tím více jsem v sobě pociťoval tu část, která se vůbec necítila tak vesele: dezorientované, osamělé dítě, které mělo strach z nové a neznámé situace. V tom okamžiku, kdy jsem toto dítě začal vědomě vnímat a chápat, se klaun uvolnil. Ne že bych najednou začal být smrtelně vážný, ale nutnost být zábavný zmizela. A dnes, o mnoho let později, je ten klaun můj dobrý přítel. Někdy po vážném, náročném sezení, když můj klient odejde, vstanu, začnu šermovat rukama ve vzduchu a zpívám své ženě dětskou písničku. Nazýváme tento hlas „Číslo čtyři“**. Číslo čtyři přichází většinou neplánovaně a překvapivě. Pár minut dělá šaška, řekne něco vtipného, udělá pár obličejů a zase zmizí. Stará se o nutné vyvážení, když věci začnou být moc vážné a hlubokomyslné. Vyprávím vám tento malý příběh, protože ukazuje, že vyvážení, které vytváří Vědomé já, nemá nutně co do činění s kontrolou. Je to spíše přirozený, vyrovnávající pohyb, který se časem dostaví sám. * Podle jedné postavy z filmu Čtyři tě milují s Michaelem Keatonem a Andie MacDowellovou (mimochodem opravdový Voice Dialogue film!).
90
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260284
Struktury v chaosu psýché Pro Andreu to ještě není tak jednoduché. Kolísá mezi systémem č. 1, který má zájem na dynamičnosti, úspěchu a uznání, a systémem č. 2, který hledá ticho, teplo a blízkost. Systém č. 2 vedl v Andreině životě po léta jen okrajovou existenci. Nikdy nebyl vědomě vnímán a vynutil si trošku místa jen oklikou přes únavu a sklíčenost. Dominantní systém č. 1 jej považoval pouze za rušivý faktor. Díky práci s hlasem Nic se Andree velice přiblížilo zranitelné dítě, které je skryté za ním. Toto dítě je vyhladovělé po kontaktu a lásce. Část této lásky mu může dát Andrea sama. Začala si dělat víc času na sebe a pak někdy jen tiše leží v posteli, dá si horkou koupel, čte román, poslouchá tichou hudbu nebo jde do přírody – což jsou všechno věci, které ji dřív, když vnímala svět jen očima systému č. 1, nezajímaly. Pozoruje ale také, jak moc to dítě v ní touží po fyzické blízkosti jiné osoby, jak moc si přeje, aby je někdo držel a utěšoval. Naštěstí má Andrea partnera, který nejenže má pochopení pro její vnitřní proces, ale navíc se raduje z vřelosti a emocionální blízkosti, které se do vztahu s objevením vnitřního dítěte dostaly. Zároveň musí Andrea dbát na to, aby systém č. 1 nepřišel příliš zkrátka. Tento systém se přece jen po mnoho let staral o to, aby Andrea mohla vést úspěšný, napínavý a kreativní život. Kromě toho jej i nyní naléhavě potřebuje v zaměstnání. „Pokud nejsem pod proudem, neberou mě vážně,“ referuje mi. „Při nových obchodních kontaktech rozhodují první minuty o tom, zda je člověk akceptován jako partner pro rozhovor nebo ne, především je-li člověk žena a má co do činění téměř jen s muži. Už odjakživa jsem věděla, že mám něco, co mi zajišťuje respekt i u mužů. Teď přesně vím, co to je: cítí za mou přátelskostí „šéfa“ a berou mě vážně. Všimnou si, že si se mnou nemohou zahrávat – aniž bych musela říct slovo.“ To, co Andrea popisuje, je působení roviny vibrací, jak se projevuje ve všech mezilidských interakcích. Většina lidí instinktivně 91
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260284
Inteligence duše cítí, zda jsou v energetickém poli jejich protějšku aktivní mocné nebo zranitelné, přátelské nebo hrozivé síly, a reaguje na ně. Tyto vjemy a reakce jsou velice často zcela nevědomé. Pak jsme jim vydáni napospas a vyústění mnohých setkání je přenecháno náhodné, chaotické hře sil. Andrea ale nyní ví, jaký je to pocit, když je v ní aktivní „šéf“ a dokáže odhadnout jeho působení na okolní svět. Chápe, jak důležitý je „šéf“ pro její pracovní situaci, a může vidět, jak málo platný je, jde-li o blízkost a intimitu. Během příštích měsíců bude Andreiným úkolem naučit se napětí mezi oběma těmito protichůdnými systémy udržet a vyvážit. Nejde nám ale o to, oba systémy spolu smířit. Každý z obou systémů má pro Andreu svůj zcela jedinečný dar. Kdybychom je chtěli smířit, museli by oba uzavřít kompromis. „Šéf“ by se musel stát citlivějším a měkčím, potřebné dítě dospělejším a tvrdším. Je pochybné, zda by se to vůbec podařilo, protože by to bylo zcela proti jejich nejvlastnější přirozenosti. Ještě pochybnější by bylo, zda je takový kompromis vůbec žádoucí, protože by ohrozil individualitu a jednoznačnost obou. Teprve tehdy, až Andreino Vědomé já vyvine dostatek síly, aby mohlo nést oba systémy takové, jaké podle své přirozenosti jsou, a účinně je používat podle situace, by mohla Andrea plně vyčerpat dar, který oba obsahují. Poprvé ve svém životě by měla vědomou volbu rozhodnout se jednou pro výhody svých mocných stránek, podruhé pro dary svých zranitelných stránek. Abychom tento proces podpořili, budeme se s Andreou při následujících sezeních znovu a znovu pohybovat sem a tam mezi oběma systémy. Prohloubíme známost se „šéfem“ a jeho pomocníky a ještě blíže poznáme Mlhu a zranitelné dítě. Budeme pozorně sledovat, jak hlavní hlasy reagují na to, že je Andrea nyní vědomě vnímá a že se rovnováha posunuje ve prospěch systému č. 2. Přezkoumáme, zda se na obou těchto systémech podílejí ještě jiné 92
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260284