Vítejte na palubě dioptrickými skly pro jejich lepší viditelnost. Světla kromě napojení na centrální elektrický rozvod měla ještě samostatný zdroj energie. V případě výpadku fungovala světla na nouzový okruh. Přesto pravidla lodního provozu nařizovala disponovat pro případ poškození sadou světel nezávislých na elektrickém zdroji. Proto se náhradní petrolejové lampy skladovaly v jedné z beden, které se nacházely v kormidelně.
Kormidelna Prostorná kormidelna ukončovala uzavřenou obytnou část nástavby člunové paluby. Tak jako navigační můstek i její konstrukce byla kvůli kompasu převážně ze dřeva. V zimních měsících zavřené dveře na můstek chránily kormidelníky a ostatní členy hlídky před nepříznivým počasím. I když zde nebyly umístěny strojní telegrafy, ve skutečnosti byla nervovým centrem lodi. V kormidelně se nacházely jedny ze dvou na tehdejší dobu super přesných hodin od společnosti Magneta Time Co. Ltd. vybavené galvanickými bateriemi. Druhé nainstalovali kapitánovi v jeho salonu. Speciálně konstruovaná schránka z tvrdého dřeva je chránila před všemi možnými negativními vlivy pohybu lodě. Na tyto hodiny se napojovaly všechny ostatní umístěné v prostorách lodi – ovšem s tím rozdílem, že zatímco hlavní hodiny odečítaly vteřiny, ostatní pouze minuty. Po celé lodi jich rozmístili konstruktéři celkem 48. Kromě hodin v prostorách pro cestující byly synchronizované s hodinami v kormidelně, u telegrafistů v „Marconi Operating Room“ a také ve strojovně. Všude tam, kde byl zapotřebí přesný čas. K vybavení kormidelny patřil kromě kompasu (stejně jako na můstku) indikátor kurzu lodě, dobře viditelný velký barometr a stejně důležitý byl i zde umístěný teploměr. Měřil venkovní teplotu a také teplotu moře. Naměřené údaje pomáhaly ovládat ventilaci interiérů lodi a pochopitelně sloužily jako důležitá navigační
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260164
Titanic: Nikdo nechtěl uvěřit pomůcka. Prudké snížení teploty mohlo znamenat například blízkost ledovce. K vybavení patřily dva velké měděné teploměry se stupnicí ve Fahrenheitech. Ještě zde byl sklonoměr, který ukazoval podélný a příčný náklon. Aby byla zaručena jeho přesnost, montoval se v ose lodě. Mezi dalšími pomůckami potřebnými k ovládání lodě a zároveň po ruce najdeme například dalekohled se jménem lodě, dva megafony, norský mlhový roh, signální gong, dvě velká kružítka či pár spojených pravítek používaných k zakreslování kurzu do mapy. Na polici ležely dva lodní deníky a diáře a do základního vybavení kormidelny patřily také dvě tabulky s křídou. Na stěnu za zády kormidelníka umístili přehledně centrálu se čtyřmi telefony a další spojovací technikou, tzv. zvukovody. Jen zde měla osádka můstku k dispozici ovladače uzávěr vodotěsných dveří. V teakových bednách byly uskladněny signální vlajky a mnoho dalších důležitých věcí. Také zde měly být dalekohledy určené pro hlídky ve vraním hnízdě na předním stěžni, olovnice ručního hloubkoměru a samozřejmě rezervní boční poziční světla. Kormidelník stál na dřevěné, mírně vyvýšené podlaze s protiskluzovou úpravou.
Funkčnost především aneb velení jako za admirála Nelsona Na rozdíl od White Star Line umisťovala společnost Cunard – a nejen ona – hlavní kompas co nejblíže navigačnímu můstku, povětšinou na jeho střechu. Na Olympiku, Titaniku i Britanniku jej ale Andrews umístil do vzdálenosti od můstku takřka sedmdesát metrů na vyvýšenou plošinu uprostřed lodi. Jako každá plavba je i cesta přes Atlantik navigačně velmi složitá, a tak museli důstojníci pravidelně kontrolovat kurz, aby nedošlo k jeho odchýlení vlivem počasí či oceánských proudů, tzv. snosu lodě. Kvalita vyráběných kompasů sice stále stoupala, ale možné
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260164
Vítejte na palubě nebezpečí chyby přetrvávalo. Směrnice společnosti White Star Line požadovaly provedení kontroly každou půlhodinu. Pro mladšího důstojníka ve službě to znamenalo mimo jiné i to, že se na kratší dobu musel vzdálit z můstku. Jen chůze ke kompasu zabrala nejméně jednu minutu, a to bez ohledu na počasí, které právě panovalo. Za bouří a prudkých lijáků, na Atlantiku nijak výjimečných, se z kontroly často stávala velmi nepříjemná záležitost a doba strávená mimo pohodlí můstku se prodlužovala. Hlídku tvořil vždy jeden starší a dva mladší důstojníci, a protože druhý mladší důstojník musel být v kormidelně, zůstal v kritickou dobu kolize první palubní jako starší důstojník a velitel hlídky na navigačním můstku sám. Každou noc v půl jedenácté totiž, přesně jak nařizoval provozní řád společnosti, se za doprovodudruhéhokormidelníka Alfreda Ollivera vydal čtvrtý palubní Joseph Boxhall zkontrolovat kurz na hlavním kompasu. Na místě zjistili, že nefunguje osvětlení a Olliver se pustil do opravy. Nejdříve musel odstranit ochranný plátěný kryt a pak vyměnit olejovou Vyvýšená plošina s hlavním kompasem mezi lampu. Kompas, ačkoliv druhým a třetím komínem. Na fotografii je zřetelně vidět, že již byla odstraněna krycí na lodi byly tisíce žároplachtovina. vek, nesměl být osvětlen jinak. Žárovka, přesněji napětí ve vedení mohlo způsobit poruchy kompasu. Boxhall poodešel na pravou stranu střechy důstojnických kajut a čekal, až bude výměna dokončena…
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260164