Sportovní talent
Poznámky k psychologické perspektivě Identifikace psychických složek talentu naráží na řadu úskalí. Klade nároky na kompetence, jimiž někteří trenéři nedisponují. Využívají se při ní nástroje, které trenéři neumí mnohdy správně interpretovat a vyhodnotit. Jen zřídka spolupracují s odborníky – psychology. Psychické vlastnosti jsou v čase nestabilní a je velmi nesnadné předvídat jejich vývoj. U řady psychických vlastností je také velmi obtížné, ne-li nemožné, odlišit naučenou část schopnosti od složky vrozené. U některých atributů se dokonce předpokládá, že vrozený podíl je minimální, ba dokonce nulový. Obecně se má za to, že čím komplexnější je psychická vlastnost, tím menší bývá její vrozený podíl. Problémem je také snaha uchopit tyto ukazatele dotazovacími instrumenty na rozdíl od pozorování a posuzování reálného chování. Podléhá řadě zkreslení (např. tomu jak se zkoumaný jedinec chce jevit, či jak sám sebe vidí).
Šest psychologických doporučení
• Přestože se psychické vlastnosti postupně vyvíjejí a s pozdějším věkem se • • • • •
stávají stabilnějšími, většina z nich je podmíněná geneticky jen z malé části. To nám otevírá prostor pro vhodné působení na sportovce. Berme aktuální stav psychických vlastností především jako východisko pro jejich trénink či změnu. Napovídá nám, jakým způsobem se sportovcem pracovat [115]. Deficit či patologie některých psychických vlastností (například nízká inteligence, ADHD, psychoticismus) se může vylučovat s rozvojem ostatních sportovních vloh. Řada psychických vlastností je nutná pro rozvoj vloh v podstatě v jakémkoli sportu. Proto je výhodné je rozpoznat a pěstovat. Využívejme pomoci odborníků, zejména sportovních psychologů. Mějme neustále na paměti velké množství zkreslení spojených s psychodiagnostikou.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260130
Jak poznat sportovní talent
TALENT A PATOLOGIE Talent jedinců, kteří v dospělosti projevují mimořádné výsledky v rozličných oblastech, může být doprovázen různými „zvláštnostmi“, deficitem v jiných oblastech, „jinakostí“, někdy dokonce až patologií. Jakoby příroda měla snahu udržovat určitou harmonii mezi oběma póly „jinakosti“. Fakticky to však může souviset s asynchronním, nerovnoměrným vývojem schopností.
Jinakost a sport Případů propojení význačné jinakosti až patologie a vrcholné výkonnosti lze ve sportu nalézt vícero. Například jihoafrická mistryně světa z roku 2009 a stříbrná medailistka z olympiády v roce 2012 v běhu na 800 metrů Caster Semenyaová byla nařčena, že je vlastně muž. Celkově maskulinní zjev a hlas atletky zavdal již před mistrovstvím příčinu ke spekulacím o její možné hormonální či sexuální poruše. Na popud atletické federace pak byla podrobena sex-testu. Podle listu Sydney Morning Herald výsledky odhalily, že Semenyaová má mužské i ženské pohlavní orgány (varlata namísto vaječníků). Sportovkyně také vykazuje třikrát vyšší hladinu testosteronu v těle, než je u žen běžné. Její případ otevřel ve sportu mnoho etických otázek. Zajímavé také je, že řada špičkových tenistek se přiznala k lesbické orientaci (Martina Navrátilová, Hana Mandlíková, Amélie Mauresmová, Helen Jacobsonová). Podobně mnoho sportovních tanečníků netají svou homosexualitu. Z volejbalového prostředí je znám případ americké volejbalistky a držitelky stříbrné olympijské medaile Flo Hymanové. Ta zemřela ve věku 31 let v průběhu volejbalového zápasu v Japonsku v důsledku Marfanova syndromu, který zapříčinil disekci aorty. Marfanův syndrom je vzácná dědičná porucha pojivové tkáně. Syndrom nejvíce postihuje tkáně, v nichž pojivo hraje významnou roli, tj. srdečnici (aortu), skelet (kostru), oči a durální vak. Do široké skupiny symptomů dále patří: dislokace oční čočky a anomálie srdce a cév, vysoká postava, dlouhé tenké končetiny, dlouhé tenké prsty, flexibilita v kloubních spojeních. I proto Flo vyrostla do výšky 196 centimetrů a nosila boty číslo 12. Vzhledem k flexibilitě a délce končetin dokázala smečovat rychlostí 180 km/h! Experti se shodují, že Hymanová měla štěstí, že se dožila tak „vysokého“ věku i s ohledem na to, že hrála fyzicky náročný a výbušný sport.
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260130
Sportovní talent
Súdánský basketbalista Manute Bol, který měřil 231 centimetrů, se pak zapsal do historie NBA jako nejvyšší hráč soutěže v celé historii. Díky své postavě se prosazoval hlavně jako skvělý pivot. Kromě postavy neměl žádné mimořádné vlohy pro basketbal, jeho dovednosti se zásadně rozvinuly až tréninkem v týmech NCCA a NBA v USA. Jako jediný hráč v NBA zaznamenal více bloků (2086) než bodů (1599). Hrál v letech 1985 až 1996 za čtyři kluby NBA (Washington Bullets, Golden State Wariors, Philedelphia 76ers a Miami Heats. Toto prvenství mu zatím nikdo nevzal. Bohužel zemřel v pouhých 47 letech na akutní selhání ledvin způsobené vzácným Stevens-Johnsonovým syndromem.
Je pravdou, že pro uplatnění v některých sportovních disciplínách může být jistá jinakost, či patologie výhodou. V jiných případech však nemá s talentem přímou souvislost. Přes řadu příkladů propojení patologie a talentu je však potřeba konstatovat, že výjimečný talent v jednom směru nemusí nutně znamenat či souviset s deficitem v jiné oblasti. To je zrcadleno ve skutečnosti, že většina vrcholových sportovců nevykazuje patologické rysy. 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS260130