potom si přečetl libreto k Mesiáši a to bylo to pravé. Zásah! Osvítila ho inspirace. Zavřel se do ústraní a celé to napsal za čtyřiadvacet hodin. Vážně, nedělám si srandu. Nezašel si ani na jídlo. Nakonec se za ním odvážil jeden sluha a co nevidí? Händel drží v ruce noty k chorálu Aleluja a pláče. ‚Spatřil jsem nebe!‘ povídá pak.“ „A spatřil ho doopravdy? Nebe?“ „Možná. A možná prostě jenom složil kurevsky dobrou hudbu.“ Koutky úst se jí zvedly a zamrkala na něj zpod obrovských slunečních brýlí. „On to věděl, víš? Händel prostě věděl, že je to vážně něco. Udeřil na tu správnou strunu.“ Mesiáš měl premiéru v Dublinu. Bylo to dobročinné představení a prodalo se tolik lístků, že byli pánové nuceni odložit meče a dámy krinolíny, aby bylo víc místa. V sále bylo narváno. Místa jen k stání. Byl to naprostý triumf, první velká benefice svého druhu. Jako když George Harrison zorganizoval koncert pro Bangladéš, jenomže Händel to dokázal už v roce 1742. Proto měla Peg Mesiáše ze všeho nejraději. Protože ukazoval lidem, že nejsou sami. Všechny bez rozdílu je hudba pozvedla k výšinám a zase srazila k zemi, jen aby je vzápětí vynesla ještě výš. Bylo to jako kouzlo. Aleluja! Aleluja! pauza . aaa-le-lu-ja ! Peg už byla patnáct let po smrti a on si tuhle jedinou desku dodnes nebyl schopen pustit. Příliš to bolelo. Dokonce i teď.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS259637