než naše drahé matky a drazí otcové milují japonští rodiče své děti a právě tak je jejich hlavní starostí a nejvřelejším přáním připravit dětem krásnou budoucnost. Jen metody jsou jiné. Japonské manželství stavěné na zkušenostech rodičů a na jejich lásce k dětem, právě jako podporované výchovou a bezpříkladnou poslušností dětí, zejména dívek, má jistě také mnohé přednosti. Mohli bychom naproti tomu uvážiti, kolik sňatků z lásky končí u nás tragédiemi. Dodnes jsou japonské dívky od dětství vychovávány v názoru, že muž je vyšší bytost než žena, a jsou vedeny k tomu, aby vždy muži vycházely ve všem vstříc. Japonští znalci usuzují, že japonské dívky ještě nejsou vychovány k volné volbě manžela a že jsou příliš důvěřivé vůči mladým mužům. I japonská průkopnice za ženská práva, ušlechtilá žena hraběnka Išimoto, dodnes váhá rozhodnouti, zda je lepší způsob zasnoubení a uzavření sňatku po starém japonském způsobu anebo mají-li uvědomělé japonské ženy dáti přednost a podporovat sňatky z lásky. Vždyť jistě jak západní dívka se svou volnou volbou partnera, tak dívka Východu, kde rodiče volí pro ni budoucího manžela, svorně mohou říci: „Sňatek je nakonec přece jenom osud.“ Japonské ženy neměly a mnohé dodnes nemají tolik příležitostí seznámiti se s muži, a stalo-li se, že některá dívka přece jen již volila podle svého srdce, jistě i japonští rodiče sňatku přáli – nebylo-li překážek. Nám, zvyklým svobodně volit, zdá se způsob japonského zařízení skoro krutý, ale povážíme-li, že japonská mládež po celá dlouhá staletí od dětství byla v tom vychovávána, jistě tím ani ve většině případů 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS259155
netrpěla, neboť japonští rodiče milují své děti a snaží se vybrati jim manžela nebo manželku nejlepší a nejvhodnější. Jako
všude
byla
jistě
i v Japonsku
manželství
nešťastná.
O šťastných vydává pokroková hraběnka Išimoto krásné svědectví, v němž vyjadřuje krásný svůj poměr k snoubenci, kterého pro ni vyvolili rodiče. „Ani na Západě, ani na Východě nemůže nikdo postaviti zeď mezi dva milující. Ani přísné zásady vychování nemohly mne zcela odloučiti od mého snoubence. Jednoho dne, krátký čas po našem zasnoubení, pozvali moji rodiče před odjezdem na letní byt mého snoubence na čaj. Byla jsem celý den nedočkava a rozčilena. Moje matka mi prozradila, v kolik hodin můj snoubenec přijde, a když přesně ve stanovenou dobu zazněl zvonek, otevřela jsem rychle dveře, dříve než mohla přijít služebná (čekala jsem totiž ukryta blízko dveří). Červenajíc se vsunula jsem bleskurychle milovanému muži do ruky dlouhý dopis zabalený v hedvábí. Propašování zamilovaného dopisu se podařilo a já dostávala jeho týmž způsobem, kdykoli přišel navštíviti naši rodinu. Jediné on měl velké starosti s vymýšlením všelijakých výmluv pro svou matku, aby mě mohl uviděti. A tak přes všecko přísné vychování a náboženské zásady zakazující milostnou korespondenci před svatbou vykvétala naše láska dík právě jí v nádherné květy obliby a porozumění.“ Co předchází zasnoubení? Když dívka dospívá tak v sedmnácti, osmnácti letech, vyberou rodiče ze širokého okruhu svých známých partnera vhodného stáří, 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS259155
který podle jejich mínění nejlépe odpovídá vzornému manželu, je dobrého charakteru, z dobré rodiny, případně v přiměřeném postavení. Sňatek nevyjednává rodina sama, vždycky je to prostředník, a to buď známí manželé, přátelé neb příbuzní, kteří pak zprostředkují mezi oběma stranami dotazy, přání i podmínky. Dojde-li k sňatku, jsou tito prostředníci mladým manželům po celý život jakýmisi druhými rodiči. Jsou-li obě rodiny srozuměny, oznámí to svým dětem a pak je určen den, kdy se mladí lidé sejdou v prostředníkově domě. Jistě nám napadne, co se asi děje v duši dívky, vychované odděleně od chlapců (neboť od sedmého roku se nesměly dívky s chlapci stýkati), když má po prvé uviděti muže jí určeného pro celý život. Po „seznámení“ dají obě strany prostředníkovi odpověď. Rodiče zpravidla děti nenutí. Snoubenčino ano provází svolení rodičů i všech příbuzných včetně tety a bratrance, a bylo-li tomu podobně i v domě ženichově, jsou mladí lidé zasnoubeni. Pro zásnubní den je podle kalendáře a podle souhvězdí vyhledán šťastný den k oznámení zasnoubení. I čísla hrají velkou úlohu pro štěstí budoucích manželů. V zásnubní den, jehož hlavním obřadem je výměna darů, tradičního pláště pro ženicha od nevěsty a širokého kusu hedvábného brokátu na slavnostní svatební obi pro nevěstu od ženicha. Ženichův dar je doplněn sedmi symboly štěstí. Jsou to papírový vějíř pro úspěch v budoucnosti, větvička uschlých mořských chaluh „kombu“, jakožto symbol bohatého potomstva, a svazeček bílých tenoučkých nudlí, 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS259155