než naše drahé matky a drazí otcové milují japonští rodiče své děti a právě tak je jejich hlavní starostí a nejvřelejším přáním připravit dětem krásnou budoucnost. Jen metody jsou jiné. Japonské manželství stavěné na zkušenostech rodičů a na jejich lásce k dětem, právě jako podporované výchovou a bezpříkladnou poslušností dětí, zejména dívek, má jistě také mnohé přednosti. Mohli bychom naproti tomu uvážiti, kolik sňatků z lásky končí u nás tragédiemi. Dodnes jsou japonské dívky od dětství vychovávány v názoru, že muž je vyšší bytost než žena, a jsou vedeny k tomu, aby vždy muži vycházely ve všem vstříc. Japonští znalci usuzují, že japonské dívky ještě nejsou vychovány k volné volbě manžela a že jsou příliš důvěřivé vůči mladým mužům. I japonská průkopnice za ženská práva, ušlechtilá žena hraběnka Išimoto, dodnes váhá rozhodnouti, zda je lepší způsob zasnoubení a uzavření sňatku po starém japonském způsobu anebo mají-li uvědomělé japonské ženy dáti přednost a podporovat sňatky z lásky. Vždyť jistě jak západní dívka se svou volnou volbou partnera, tak dívka Východu, kde rodiče volí pro ni budoucího manžela, svorně mohou říci: „Sňatek je nakonec přece jenom osud.“ Japonské ženy neměly a mnohé dodnes nemají tolik příležitostí seznámiti se s muži, a stalo-li se, že některá dívka přece jen již volila podle svého srdce, jistě i japonští rodiče sňatku přáli – nebylo-li překážek. Nám, zvyklým svobodně volit, zdá se způsob japonského zařízení skoro krutý, ale povážíme-li, že japonská mládež po celá dlouhá staletí od dětství byla v tom vychovávána, jistě tím ani ve většině případů 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS259155