Matka a otec se nedokázali dohodnout, jaké jí dají jméno. Čas běžel. Bylo potřeba dělat jiná rozhodnutí. Když bylo dívce pár týdnů, rozhodl otec, že matka přestane kojit, zastrčí prsa zpátky pod blůzu a vrátí je jemu, aby spolu mohli odjet do Říma.
Matka ji chtěla pojmenovat podle panenky, kterou měla jako malá. Podle své nejoblíbenější panenky Beate. O té panence nic nevím. Měla světlé, nebo tmavé vlasy? Když byla matka malá, hrála si se svými panenkami horlivě a se vší vážností, oblékala a svlékala je, večer jim zpívala ukolébavky, ráno je budila, a když je prohlásila za mrtvé, jednu po druhé, vyplížila se s nimi za noci z domu a pohřbila je s pláčem na hřbitově. Otec ji chtěl pojmenovat po své matce, tmavooké a tmavovlasé Karin, která vystudovala na zdravotní sestru, ale časně vplula do role pastorovy manželky a matky tří dětí. Karin si třicet let vedla deník, každý den přidávala záznamy o dětech, domácnosti, přátelích, manželovi, schůzkách, ročních dobách, svátcích, všedních dnech, nemocích a úmrtích. Po její smrti otec zjistil, že si kromě běžného deníku pořídila ještě jeden, tajný. Do tajného deníku si zapsala: Čím dál víc se zdá, že moje historie je historií celé rodiny.
Když dívku křtili, byly jí dva roky a kostelem kráčela po svých. v jednom dopise zaslaném na její adresu Svingen 3, Strømmen, Norsko, píše otec:
D e N K Ř T U M é D C e RY. S T Ř e DA 5 . Č e Rv N A 196 8.
Toto je dopis.
Moje drahá dceruško. Jelikož na tebe dnes, v den Tvého křtu, myslím víc než kdy jindy a mám obavy, aby ses během obřadu nebála nebo nebyla netrpělivá, píšu Ti dopis. Za tu dobu, co jsi na světě, ses sžila se svou 95
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS258861