se mohl každý řídit se zárukou duchovního růstu. Každá lidská bytost je odlišná a každá si svým předchozím životem vytvořila jiné vnější i vnitřní podmínky. Proto je třeba přijímat život jako školu, v níž dochází ke skutečnému zrání lidské duše. Různá doporučení a rady na duchovní cestě upozorňují na obecně platné principy a zákony pro duševní a duchovní oblast. V jaké míře je člověk přijme, jak je pochopí a jak je bude schopen realizovat v konkrétních životních situacích, to je individuální záležitostí každého jednotlivce. V tomto smyslu se musí snažit o postupné vytříbení rozlišovací schopnosti, umožňující rozeznat skutečnou hodnotu všeho, čím nás život obklopuje, co na nás působí a čemu se chceme věnovat. Jelikož úroveň lidského vědomí není absolutní, je nutno počítat s nejrůznějšími chybami a omyly. Ty jsou zde právě proto, abychom se z nich poučili a vyvarovali se jich v dalším jednání. Nemůžeme se k nim stavět lehkomyslně, ale v žádném případě nemá význam si je neustále připomínat, vracet se k nim a označovat se za velkého hříšníka. Když se rozhodneme pro vědomou duchovní cestu, nelze předpokládat, že z našeho života budou odstraněny všechny překážky a těžkosti. Pouze na nich si totiž může člověk ověřit svoji skutečnou vnitřní sílu, rozvíjet vlastní schopnosti a zdokonalovat tak celou svoji bytost. Při řešení životních problémů hraje klíčovou roli přístup k nim. Ten, kdo je chápe jako nezasloužené obtěžování, přetěžování nebo trápení, se již svým postojem zbavuje energie pro jejich řešení. Přijmeme-li je jako skutečnosti, které jsme si vytvořili svým minulým myšlením a jednáním, nebo jako zkoušky našeho životního postoje, pak budeme mít k dispozici mnohem více síly k jejich překonání, a navíc nás jejich zvládnutí 102
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS258810