Mzdy 2019 (Ukázka, strana 99)

ZARUČENÁ MZDA

K A P I TO L A 3

Zaručená mzda Zaručenou mzdou je mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle zákoníku práce, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového výměru nebo platového výměru.

Nejnižší úroveň zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a pro zaměstnance, kterým se za práci poskytuje plat, stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Nejnižší úroveň zaručené mzdy nesmí být nižší než částka, kterou stanoví tento zákon jako základní sazbu minimální mzdy.

Nedosáhne-li mzda nebo plat bez mzdy nebo platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek – dorovnání a) ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručené měsíční mzdy nebo ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou hodinovou sazbou nejnižší úrovně zaručené mzdy; pro účely doplatku se použije nejnižší úroveň hodinové mzdy, jestliže se předem nesjedná, nestanoví nebo neurčí použití nejnižší úrovně zaručené měsíční mzdy, b) k platu ve výši rozdílu mezi platem dosaženým v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručené mzdy.

Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací zařazených do 8 skupin.

V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty nejnižších úrovní zaručené mzdy platné od 1. 1. 2016.

Nejnižší úroveň zaručené mzdy Skupina prací

v Kč za hodinu

v Kč za měsíc

2017

2018

2017

v roce 2018

1.

66,00

73,20 Kč

11 000

12 200 Kč

2.

72,90

80,80 Kč

12 200

13 500 Kč

3.

80,50

89,20 Kč

13 400

14 900 Kč

4.

88,80

98,50 Kč

14 800

16 400 Kč

5.

98,10

108,80 Kč

16 400

18 100 Kč

6.

108,30

120,10 Kč

18 100

20 000 Kč

7.

119,60

132,60 Kč

19 900

22 100 Kč

8.

132,00

146,40 Kč

22 000

24 400 Kč

83

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS258762

DÍL 6– MZDA A JE JÍ SLOŽKY

Jde-li o zaměstnance, kterým je podle zákoníku práce poskytován plat, zahrnují skupiny prací práce zařazené do jednotlivých platových tříd nařízením vlády č. 222/2010 Sb., kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady, a to: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8)

skupina prací zahrnuje práce v 1. a 2. platové třídě, skupina prací zahrnuje práce v 3. a 4. platové třídě, skupina prací zahrnuje práce v 5. a 6. platové třídě, skupina prací zahrnuje práce v 7. a 8. platové třídě, skupina prací zahrnuje práce v 9. a 10. platové třídě, skupina prací zahrnuje práce v 11. a 12. platové třídě, skupina prací zahrnuje práce v 13. a 14. platové třídě, skupina prací zahrnuje práce v 15. a 16. platové třídě.

Je-li zaměstnancům poskytována mzda, jsou obecné charakteristiky skupin prací a příklady prací v těchto skupinách obsaženy v příloze k nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Stejně tak jako minimální mzda, jsou i jednotlivé úrovně zaručené mzdy stanoveny buď jako měsíční, nebo hodinové (v tomto případě pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin týdně, takže při nižší stanovené pracovní době je nutno je úměrně zvýšit).

Jednotlivé úrovně zaručené mzdy je každý zaměstnavatel, který neuzavírá kolektivní smlouvu nebo nejsou-li v ní obsažena mzdová ujednání o úrovni zaručené mzdy, povinen respektovat. Je tomu tak i v případě, že své zaměstnance nezařazuje do jednotlivých úrovní zaručené mzdy nebo je používá odlišně (má jich stanoveno méně než 8 nebo více než 8), neboť úrovně zaručené mzdy jsou odstupňovány podle charakteristiky práce, tj. podle její náročnosti a kvalifikovanosti, složitosti a odpovědnosti. Touto charakteristikou se však musí každý zaměstnavatel při stanovení úrovně zaručené mzdy řídit.

K A P I TO L A 4

Průměrný výdělek 4.1 Stanovení průměrného výdělku Průměrným výdělkem pro pracovněprávní účely se rozumí průměrný hrubý výdělek, pokud pracovněprávní předpisy nestanoví jinak. V případech, kdy se pro účely výpočtu peněžitých plnění vychází podle obecně závazných právních předpisů z průměrného měsíčního čistého výdělku, zjišťuje se tento výdělek z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením zálohy na daň a pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, které platí zaměstnanec. § 351 a násl. ZP

Úpravu průměrného výdělku stanoví § 351 a násl. zákoníku práce, a tato úprava se vztahuje na všechny zaměstnavatele, a to i na zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů – například Vězeňskou službu. Dále se úprava vztahuje na zaměstnance v pracovním vztahu obdobném pracovnímu (služební poměr) a na zaměstnance konající práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

1) Průměrný výdělek se zjišťuje z hrubé mzdy zaměstnance zúčtované v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období.

84

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS258762

PRŮMĚRNÝ VÝDĚLEK

2) Pokud není stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměrný výdělek se zjišťuje k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí, tedy k 1. 1., 1. 4., 1. 7., 1. 10.

3) Vznikl-li pracovněprávní vztah v průběhu předchozího čtvrtletí, vychází se z období od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí za předpokladu, že v rozhodném období zaměstnanec odpracoval alespoň 21 dnů.

4) Pokud zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 pracovních dnů, používá se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek.

5) V případě odškodnění pracovního úrazu nebo nemoci z povolání je nutné od 1. 1. 2008 používat dvě rozhodná období: předchozí kalendářní čtvrtletí a předchozí kalendářní rok. Zaměstnavatel stanoví tedy 2 průměrné výdělky a pro odškodnění pracovního úrazu nebo nemoci z povolání se použije ten, který je pro zaměstnance výhodnější (viz § 382 zákoníku práce).

6) Při uplatnění konta pracovní doby je rozhodným obdobím předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Znamená to, že takto vypočtený průměrný výdělek se použije nejen pro stanovení stálé mzdy, ale i pro náhrady mzdy včetně náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti.

7) Průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek. Pokud se podle pracovněprávních předpisů vychází z průměrného měsíčního výdělku, průměrný hodinový výdělek zjištěný podle předchozích odstavců se přepočte na jeden měsíc podle průměrného počtu týdnů v měsíci (což je koeficient 4,348) a stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance.

8) Jestliže je průměrný výdělek zaměstnance nižší než minimální mzda, na niž by zaměstnanci vznikl nárok v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba průměrný 9) výdělek použít, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající této minimální mzdě.

Při použití pravděpodobného výdělku platí ustanovení o doplatku do minimální mzdy obdobně.

10) V případech, kdy se podle pracovněprávních předpisů používá v souvislosti s náhradou škody průměrný výdělek u žáků a studentů nebo u fyzických osob se zdravotním postižením, kteří nejsou zaměstnaní a jejichž příprava pro povolání se provádí podle zvláštních předpisů, vychází se z výše průměrného výdělku stanoveného podle odstavce 8.

11) Je-li zaměstnanci zúčtována mzda za delší časové období než čtvrtletí, zahrne se do výpočtu průměrného výdělku pouze poměrná část této mzdy ve vztahu k odpracované době a ostatní části se zahrnou do dalších období podle počtu období, za něž se mzda poskytuje. Do hrubé mzdy se v rozhodném období zahrne tato poměrná část jen ve výši odpovídající odpracované době.

12) Postup při zjišťování průměrného výdělku zaměstnance činného na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je shodný jako u zaměstnance v pracovním poměru s jedinou výjimkou. Je-li sjednána jednorázová splatnost odměny z dohody až po provedení celého pracovního úkolu, je rozhodným obdobím celá doba, po kterou trvalo provedení sjednaného pracovního úkolu.

85

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS258762