⸎ Rob ukázal Elimu jeho postel. Bohužel, i když se nacházela v celkem prostorné a útulné ložnici, Eli postrádal to, v co celý den doufal, že dostane. Soukromí. Spát pohromadě s tolika lidmi, si ještě nezvykl. Od okamžiku, kdy ho do Ospalé věže dovlekli, se pořádně nevyspal a obával se, že to neklapne ani zde, v pokoji s dalšími osmnácti nocležníky. Dostal na spaní bavlněné pyžamo, které mu bylo trochu velké. Když si ho v něm Rob prohlížel, oznámil mu, že vypadá roztomile, a aby zkusil na Cranea zapůsobit v negližé. Samozřejmě si ho dobíral. Za nějaké dvě hodiny, Eli byl pochopitelně ještě vzhůru, se pět z vybraných šesti otroků vrátilo. Blondýn díky útržkům informací, jež mezi ostatními muži zazněly, pochopil, že si Mistr ponechal pro své zvrhlé hrátky jen jednoho kluka a to Conrada. Byl to takový jemný černovlásek v Kurtově věku. Když vyhlásili v jídelně jeho jméno, Eli si všiml, že se chlapec přikrčil a zatvářil bojácně. Nechtěl si domýšlet, čím vším si bude muset projít. Raději se pokusil konečně usnout a kupodivu to i šlo. Asi za to mohla měkká matrace. Nikdy nebyl zvyklý na tvrdou, i proto se mu spalo špatně na zemi v jeskyni. Jak tak zabíral a koukal zpod přivřených víček do stropu, vkradl se mu do imaginárního výhledu Craneův obličej. Vůbec nebyl nadšený, že byl to poslední, co před usnutím viděl. [98]
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS258437