J am e s P att e rson & D av i d Ell i s
•
volav k a
Takhle zblízka byl Liu přesně takový, jak se dalo čekat – dokonale ustrojený lobbista působící kluzkým dojmem. Ale pod hladkou fasádou se skrývalo něco víc – ruce se mu třásly a těkal očima sem a tam. Ten člověk měl strach. „Chcete mě zabít?“ zeptal jsem se, což byla, když se nad tím zamyslíte, pěkně blbá otázka. Liu si mě chvilku prohlížel. „Kdybych chtěl, abyste byl mrtvý,“ odpověděl, „tak už byste byl po smrti.“ Ta věta zněla opravdu působivě. Takové člověk slyší ve filmech. A působila přesvědčivě. Ale když máte v úmyslu někoho zabít a nechcete, aby se vzpouzel, zatímco ho odvážíte na nějaké opuštěné místo, tak byste mu řekli zrovna tohle. Kdybych chtěl, abyste byl mrtvý, tak už byste byl po smrti. Tak se ten chlápek uklidní, vy ho odvezete někam na smetiště a řeknete Jen jsem si dělal srandu a napumpujete do něho spoustu olova. (Myslím v případě, že byste byli z lidí, kteří dokážou zastřelit člověka.) „No tak co kdyby ten váš člověk dal pryč tu pistoli?“ navrhl jsem. Zavrtěl hlavou. „To je jen pro jistotu, že až spolu domluvíme, tak hezky vypadnete.“ „Nechci vám bořit sebevědomí, ale už na mě párkrát taky stříleli.“ Tuhle větu říká Samuel L. Jackson v Pulp Fiction. Vždycky se mi moc líbila. Ale nikdy mě nenapadlo, že bych ji mohl použít. A už vůbec mě nenapadlo, že by to mohla být pravda. Jonathan Liu mě chviličku pozoroval. „Slyšel jsem, že dokážete být paličatý. Vlastně o vás říkali, že jste zatvrzelý.“ Přeskakoval jsem pohledem z Bruta na Liua. „To jste slyšel od… Diany?“ Přikývl, ale nepromluvil. „Mimochodem, jak se jí daří?“ zeptal jsem se, jako by mě zajímali jeho příbuzní nebo podobně. Na mou otázku nereagoval bezprostředně. „Jak můžete říct něco tak úchylného?“ 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS258095