Výraz jeho tváře říkal, že pohodlnější bych to měl v popelnici. „My tomu tady říkáme A-špajz,“ řekl suše. „A slečna Petinská? Vy bydlíte…“ „Crowne Plaza.“ „Hezký.“ Dělal si poznámky a já zatím uvažoval, co je tak špatného na A-Staru, kromě toho, že je tam lacino a má nešJastné jméno. Zatím jsem se tam neubytoval. „Nevím, jaký máte plány,“ prohlásil koroner a mluvil k nám oběma, když si přestal zapisovat do poznámkového bloku, „ale kdybyste se mohli držet příštích asi čtyřiadvacet hodin někde poblíž, budu pro vás možná něco mít.“ „Potřebuji se podívat co nejdřív na trosky,“ dožadovala se Petinská u Grubba. „Ještě dnes.“ „No, to asi půjde, hádám, ale jen pokavaB se mi podaří sehnat vám nějakou dopravu.“ Grubb se poškrábal ukazováčkem na špičce nosu. „Vyhodím vás u vašich hotelů, jestli chcete, a zavolám pozdějc.“ „Tak dobře,“ souhlasila Petinská. Procházela své poznámky. „Hm… Clock. Je to křestní jméno, nebo příjmení? Pro záznam.“ „Ani jedno. Říkáme mu Clock – Hodinky – protože má jednu ruku kratší než druhou.“ Já se usmál. Petinská se zamračila. „Stalo se to před pěti nebo šesti rokama,“ pokračoval Grubb. „Zahákl něco velkýho. Překvapilo ho to. Zamotal se do vlasce. A pak už akorát viděl svý prsty na palubě.“ Všichni jsme se vrátili na molo, až na Clocka a jeho parJáka, kteří oba zmizeli v kormidelní budce. Neoznačené skříňové nákladní auto řízené patology Jima Hunta se pomalu otočilo o sto osmdesát stupňů a odjelo k rybí tržnici. Sledovalo jeden z policejních vozů. Detektiv inspektor nás zavezl do příslušných hotelů a cestou nám poskytl historii města v kostce. Vysvětlil nám, že v únoru 1942 se tady objevilo totéž Císařské japonské loBstvo, co roztřískalo Pearl Harbor, a shodilo na Darwin víc bomb než na 97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS257911