Mysl nemůže změnit mysl myšlenka „Já“? Zamyslete se nad tím. Pro mysl je to „neuchopitelná věc“. V povaze mysli není přemítat nad něčím, co je pro ni „neuchopitelnou věcí“. Mysl potřebuje nějaký obraz či podobu či věc, aby s tím mohla pracovat. Snažit se myslí uchopit pro ni „neuchopitelnou věc“ ihned přináší pocit strachu, že „přijdu o rozum“ či „ztratím svoji osobnost“. Je zdánlivě těžké držet se v mysli „neuchopitelné věci“, protože přirozeností mysli je myslet. Je to proudění energie. Setrvale proudí tam i zpět. Držet se „neuchopitelné věci“ znamená, že do myšlení neproudí žádná energie. Tedy, myšlení nemůže probíhat bez energie. O: Mnozí učitelé tvrdí, že konání člověka nemá na chod věcí žádný vliv, že vše je předem napsáno v osudu. Ale ty říkáš, že něco přece jen dělat lze, a to držet se otázky „kdo jsem“? Bob: Ano, ale kdo by měl být oním konatelem? Když hovoříte o osudu, čí osud by to měl být? Kdo to je, kdo se potřebuje držet oné otázky „kdo jsem“? Jediným nástrojem, který čistá inteligence má, je uvažující mysl. Inteligence pracující prostřednictvím mysli není ničím jiným než inteligencí samotnou vibrující v nějakém vzorci, kterému říkáme myšlenka. Tyto myšlenky máme tendenci přiřknout našemu „Já“ či té oddělené bytosti. Nejsou však ničím jiným než touto energií čisté inteligence. Zamyslete se nad tím dobře a pochopíte, že to tak je. O: Co bys řekl někomu, kdo je stále přesvědčen, že je individuál ním člověkem, že má nějakou osobnost a k ní přidělené jméno? Co bys mu doporučil? Bob: Pokud by za mnou někdo přišel a řekl: „Hledám pravdu či skutečnost“ … odpověděl bych, že: „To, co hledáš, už jsi!“ A tak by bylo 93
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS257837
Vše je právě tak, jak to je bláhové pokračovat v takovém pátrání. Toto pátrání má totiž svůj počátek v mysli. Nemůže začínat nikde jinde a nemůže nikde jinde ani pokračovat. Když si uvědomím, či když je mi vysvětleno, že by bylo bláhové pokračovat v mysli v takovém pátrání, co se musí stát? Když vám řeknu: „Zastavte! Pátrání je u konce“, co uděláte? Nenastane odmlka? A v této odmlce neproběhne uvědomění, že „jsem nikam nezmizel”, „nerozpadl jsem se”, „nerozplynul jsem se”, „stále tu jsem, i bez zapojení mysli”. Pak musí přijít záblesk pochopení, že vše, o čem jsme zdánlivě přesvědčeni, závisí na té mysli. Život funguje dál i bez mysli. Nepřestanete dýchat, slyšet, vidět, myslet nebo cítit. Život běží dál, aniž by mysl vše zdánlivě řídila, což také léta činila. Jakmile dojde k záblesku prozření, že vše funguje samo, prožijeme jej jako moment tichého klidu. Cílem meditujícího je utišit mysl a přivést ji k takovému tichému klidu. Já říkám, že to je chybný postup, protože abyste utišili mysl, musíte mysl použít a tím v mysli vzniká konflikt. Jedna myšlenka bojuje s jinou. Stačí si uvědomit, že v mysli se žádná odpověď neukrývá a jste od toho osvobozeni. Je to jako jít hledat hodinky do obýváku, když víte, že jste si je nechali v kuchyni. Bylo by bláhové je tam hledat. Hledali jste v mysli odpověď dvacet – třicet let, a stejně jste ji nenašli. Nicméně nejste hloupí, protože jste pomocí mysli vyřešili mnoho jiných problémů. Ale odpověď na život jste v mysli nenašli. Musí přece nastat chvíle, kdy si uvědomíte, že hledat ji tam je zcela bezpředmětné. Obzvláště pokud vám toto prastaré učení objasní, že tam není. O: Říkáš, že je zbytečné hledat v mysli, ale také jsem tě slyšel mnohokrát říkat, že ten klam snadno prohlédneme, když jej pečlivě prozkoumáme. Jakým způsobem jej tedy máme prozkoumat?
94
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS257837
Mysl nemůže změnit mysl Bob: Vraťte se zpět k jediné skutečnosti, kterou si můžete být zcela jisti a to je, že jste. Vše ostatní je jen mentální koncept. Své bytí však nemůžete popřít. Soustřeďte se na bytí či na myšlenku „Já jsem“, což je nejblíže, jak se ke svému bytí můžete dostat skrze mysl. To je prvotní myšlenkou. Držte se jí, vraťte se k ní. O: Jak bys to definoval, držet se myšlenky „Já jsem“? Bob: Kdykoli vám myšlení zaběhne k „já jsem tohle“ nebo „já jsem támhleto“, vraťte se o krok zpět k pouhému „Já jsem“. Vnímejte vřele pouhé bytí „Já jsem“. Buďte vlídní k tomuto „jáství“. Milujte toto „jáství“. Na tomto místě do toho totiž vstupuje mysl. Po chvilce vám dojde, že si nemusíte dokola opakovat „Já jsem“ k tomu, abyste věděli, že jste. Věděli jste to celou dobu. Nechodíte a neopakujete si „Já jsem“, „Já jsem“. Vaše tělo funguje i bez toho, život běží dál, vynořují se jiné myšlenky, vy se věnujete jiným činnostem, ale tím základním je onen pocit přítomnosti, který se prostřednictvím mysli projevuje jako myšlenka „Já jsem“. To je jedinou skutečností, kterou nemůžete popřít. Pokud v takovém rozpoložení vytrváte dostatečně dlouho a s vřelostí, objeví se na tuto vřelost jakási reakce. Tu vřelost pociťujeme jen myslí, ale ta jakási reakce na tuto vřelost bude spočívat v tom, že celé vaše bytí bude zalito touto vřelostí, která prostoupí vaše tělo i vaši mysl. Prostoupí celé vaše bytí a přinese změnu, která je třeba. O: Jako bychom tomu začali důvěřovat. Bob: Přesně tak. To je velice hezky řečeno. V Bibli stojí: „Celým svým srdcem důvěřuj Hospodinu. Na každém kroku snaž se jej poznávat, on sám tvé stezky urovná.“ Většina z nás si to vysvětlí jako někoho vně nás, ale znamená to uznat onu podstatu, onu inteligenci, kterou jste. Uznejme ji a cesta se nám sama odkryje. 95
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS257837