zjistit o těchhle sračkách. Ovšem jen v případě, že to kurva ně‑ koho zajímá.“ A nejsou to jen muži a ženy, kdo používá jiný jazyk. Výběr slov se mění i s věkem. Možná že z toho můžeme vyčíst i to, ja‑ kou roli hraje ve volbě slov proces stárnutí. Obrázky na protěj‑ ší straně zobrazují další výsledky jmenované studie. Jsou na nich skupiny slov nadužívané na Facebooku lidmi určitého věku. Je to graficky ztvárněné heslo „Pít. Pracovat. Meditovat.“ Nácti‑ letí pijí. Dvacátníci pracují. Třicátníci a starší meditují. Velice šikovný nový nástroj k analýze textů se nazývá analýza sentimentu. Díky ní lze určit, jak šťastná nebo naopak smutná je určitá část textu. Jak se to dělá? Týmy vědců požádaly velké množství lidí, aby označili desítky tisíc anglických slov jako pozitivní nebo negativní. Podle této metodologie patří mezi ta nejpozitivněj‑ ší slova „happy“, „love“ a „awesome“ (šťastný/šťastná, láska a úžasný/úžasná). Mezi nejvíce negativními slovy byla tato: „sad“, „death“ a „depression“ (smutný/smutná, smrt a deprese). Vědci tímto způsobem stanovili index nálady obrovského sou‑ boru slov. Za použití tohoto indexu lze měřit průměrné naladění slov použitých v určitém úryvku. Pokud někdo napíše „jsem šťast‑ ný a zamilovaný a je to úžasný pocit“, analýza sentimentu by tento text označila za extrémně šťastný. Napíše‑li někdo „jsem smutný, když si uvědomím, kolik je na světě smrti a deprese“, analýza sentimentu by to vyhodnotila jako extrémně smutný text. Ostatní texty by byly někde mezi těmito dvěma póly. Co tedy lze zjistit kódováním nálady nějakého textu? Vědci zabývající se analýzou dat získaných na Facebooku přišli s jed‑ nou vzrušující možností. Dokážou určit každodenní míru hru‑ bého národního štěstí. Pokud jsou statusy lidí spíše pozitivní,
98
JAK MOCNÁ JSOU VELKÁ DATA Ukázka elektronické knihy, UID: KOS257665
Pít. Pracovat. Meditovat. Lidé ve věku 19—22 let
Lidé ve věku 23—29 let
Lidé ve věku 30—65 let
Co jsou a nejsou data 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS257665
ten den je země považována za šťastnou. Jsou‑li spíše negativní, má se za to, že toho dne je země smutná. Jedno z dalších zjištění: Štědrý den je jedním z nejšťastněj‑ ších dní v roce. Nutno podotknout, že jsem byl k této analýze a vlastně celému projektu docela skeptický. Osobně si myslím, že o Vánocích jsou lidé tiše a potajmu spíš smutní, protože jsou buď sami, nebo nevycházejí se svou rodinou. A obecně vzato, facebookovým statusům moc nevěřím, a to z důvodů, které pro‑ bereme v následující kapitole, ale hlavně kvůli našim sklonům lhát na sociálních sítích o svých životech. Trávíte‑li Vánoce sami a sklíčení, chcete obtěžovat všechny svoje známé tím, že se na Facebooku svěříte, že jste hrozně nešťastní? Mám takový pocit, že spousta lidí prožívá dost ne‑ radostné Vánoce, a přesto jejich facebookový příspěvek mluví o tom, jak jsou vděční za svůj „nádherný, úžasný, skvělý a šťast‑ ný život“. Když se pak takový status zakóduje, podstatně zvýší míru hrubého národního štěstí Spojených států. Pokud chceme hrubé národní štěstí skutečně správně změřit, měli bychom vy‑ užít více zdrojů než pouhý status na Facebooku. Nicméně zjištění, že Vánoce jsou celkově vzato radostná udá‑ lost, lze oprávněně považovat za pravdivé. I vyhledávání s te‑ matikou depresí na Googlu a zjištění agentury Gallup potvrzují, že Vánoce patří k nejšťastnějším dnům v roce. A v období oko‑ lo vánočních svátků klesá počet sebevražd, což je v rozporu s obecně vžitou představou. Přestože se jistě najdou tací, kteří jsou o Vánocích smutní a osamělí, šťastných lidí je mnohem víc. Když si v dnešní době lidé sednou a čtou, většinou jde o sta‑ tusy na Facebooku. Ovšem, bylo nebylo — a nebylo to tak dáv‑ no —, lidé si čítávali také příběhy v knihách. Analýza sentimen‑ tu nám o tom může říct mnohem víc. Tým vědců pod vedením Andyho Reagana, v současnosti působícího na School of Information při Kalifornské univer‑
100
JAK MOCNÁ JSOU VELKÁ DATA Ukázka elektronické knihy, UID: KOS257665