98
Cílem žebrání je získat finanční prostředky na živobytí. Cílem osoby bez domova, která volí žebrání jako prostředek k dosažení finančního zázemí, je změnit svoji sociální situaci. Zjednodušeně by se dalo říci, že pro žebrající osobu má žebrání význam jako zaměstnání a seberealizace. Na rozdíl od osoby bez přístřeší, která v této činnosti vidí nezbytný prostředek k zlepšení momentální situace (Pěnkava, 2010). Ministerstvo vnitra ČR (2016) v Metodickém doporučení k činnosti územních samosprávných celků vydává pokyn: „Žebrání, ačkoliv se jedná o činnost, která není zákonem definována, lze regulovat formou OZV. Jedná se totiž o činnost, která může mít na určitých místech společenskou, zdravotní a mravní nebezpečnost a působit narušení veřejného pořádku. Vyslovení zákazu obecně závaznou vyhláškou však musí vycházet z obecného principu proporcionality“ (Ministerstvo vnitra, 2016, s. 32). Systémová opatření, která mají vést k omezení negativních projevů v chování marginálních skupin na veřejnosti s represivním kontextem, nedosáhnou na očekávaný efekt bez doprovodných preventivních aktivit. Prevence sociálně patologických či sociálně deviantních jevů představuje interdisciplinární oblast, která se skládá ze dvou základních kategorií – prevence jako specifického procesu a jako konkrétního jevu. Jednou je to problém kriminalit, jindy alkoholu, drog, bezdomovectví, ale i rasistických projevů apod. Teprve jejich vzájemný vztah dává rámec aktivitám, které označujeme jako skutečnou prevenci (Bednářová, 1997, s. 158). Z výpovědí sociálních pracovníků v Praze vyplývá, že doprovodné negativní důsledky městských vyhlášek vyvolávají „anti-prohibiční“ chování u dotčených osob. Například striktní zákaz konzumace alkoholu na veřejnosti způsobuje vyšší procento návštěvnosti klientů v podnapilém stavu u pomáhajících organizací. Klienti těchto zařízení hledají doslova úkryt před strážníky městské policie, kteří je penalizují blokovými pokutami v rámci přestupkového řízení. Pokud se přestupkové chování opakuje, může soud přistoupit k razantnímu opatření, které představuje zákaz pobytu na území konkrétní městské části nebo u občana bez trvalého bydliště v Praze k restrikci zákazu pobytu na území celé metropole. Zákaz pobytu způsobuje u lidí bez domova fatální následky. I přesto, že v Praze pozbývají některé výhody vyplývající z místní příslušnosti k trvalému pobytu smysl, jako je například možnost žádosti o sociální byt nebo registrace na úřadu práce, je pro ně Praha cílovou a hlavní destinací. Některé osoby bez domova v Praze žijí delší dobu nežli v místě svého původního trvalého pobytu. Pokud se rozhodnou setrvat v Praze navzdory zákazu pobytu, vystavují se maření soudního rozhodnutí.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS257542