„Na to ti nemůžu odpovědět. Souvisí to se samotným účelem Archivu, a ten...“ „Znají jenom Radní,“ dořekla za něj Vallence podrážděně. „Nemyslíš, že teď by byl vhodný čas udělat výjimku a do toho velkého tajemství mě zasvětit?“ Thomas to krátce zvážil. Jeho šedé vlčí oči několik vteřin putovaly po její tváři zvláštně kalkulujícím způsobem. „Ne,“ řek nakonec prostě. „Bezva. Takže Aggson to zjevně ví a já ne.“ „To je reakce jak ze základní školy, Val,“ poznamenal Thomas pobaveně a Vallence na něj udělala obličej. „To nemůžu posoudit, na základní školu jsem nechodila.“ Potom si povzdychla. „Dobře. Takže podle tebe nemám dělat nic. Mám prostě předstírat, že nic nevím,“ shrnula a suše se zasmála. „Skvělý plán.“ Thomas odložil hrnek na stolek, co stál mezi nimi, a naklonil se k ní blíž. „Dobře mě poslouchej, Val. Archiv nám proti Aggsonovi nepomůže a sami ho konfrontovat nemůžeme. A pokud on zjistí, že o něm víme, může nám dost znepříjemnit život. Na rozdíl od nás on má v tuto chvíli dobrou pozici. Nejlepší, co můžeme udělat, je připravit si únikové plány pro případ, že věci nevyjdou podle našich představ, a současně...“ Odmlčel se. „A současně?“ pobídla ho Val. Thomas ale sám pro sebe zavrtěl hlavou. „To se tebe netýká. Drž se od Lucase i od Aggsona co nejdál...“ 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS257086