v Austrálii s oblibou „surfriding“, ježdění po vlnách příboje po zvláštním prkně. V chladnějších měsících je na programu camping v horách i v pralesích a velmi oblíbeným sportem je jízda na koni. Australané jsou nadšenými ctiteli koňských dostihů a vítězný závodní kůň se stává miláčkem národa. Příkladem je slavný kůň PHAR Lap, který vyhrál několik světových závodních cen a byl prý pak v Americe zákeřně otráven. Nyní je vycpán a zdobí vstupní halu adelaidského musea a je hlavní atrakcí, na kterou se obyvatelé chodí dívat. Jízda na koni je nejen krásný a ušlechtilý sport v nejmenším světadíle, ale má i velký praktický význam. Stepmi Austrálie se probíhá statisíce ovcí a kusů dobytka a stáda jsou udržována v pořádku jezdci a jezdkyněmi na koních. I děti jezdí do vzdálených škol na koni, sedíce často dvě i tři na jednom. I pana učitele jsme jednoho rána spatřili oknem svého cestovního domova, jak v poslední chvíli ujíždí do školy na koni – tryskem. Mnoho Australanů i Australanek chová třeba jednoho nebo dva i více závodních koní v naději, že jednou se z některého vyklube slavný závodník. I mezi svými známými máme několik pěstitelů a jedna z našich známých nazvala krásné hříbátko na náš návrh jménem „Šemík“. Auto zná řídit většina Australanek na venkově i v městě a hodně se jich věnuje letectví. Někteří farmáři, bydlící daleko ve vnitrozemí, používají k dopravě do velkých měst svých vlastních letadel, jež zpravidla zná řídit většina členů rodiny. Skoro na každou australskou rodinu připadá auto, ať je to již vůz nějaké honosné značky anebo stará, napolo vysloužilá Fordka, kterou si majitel sám ošetřuje a opravuje a garážuje často prostě před domkem. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS257081
Tak, jak horlivě pěstují Australané kulturu těla dobrým bydlením a pěstováním sportů, tak naproti tomu se divadlům a vysokým kulturním podnikům daří již méně, přesto, že ve všech hlavních městech jsou university. V celé Austrálii však není stálé klasické divadlo nebo opera. Budovy jsou sice postaveny, ale zájem obecenstva tíhne více k biografům, které jsou zařízeny s velkým přepychem a vyrovnají se i světoznámým biografům hollywoodským. Jediné symfonické koncerty a pohostinské a ochotnické hry zachraňují situaci. A přece má Sydney skoro půl druhého milionu obyvatel a Melbourne něco přes milion. Velké oblibě se těší také rádio. Dostáváme teď do Prahy od svých australských přátel zprávy, že dobře chytají naši krátkovlnnou stanici. Přednášky nejsou v Austrálii tak rozšířeny jako u nás, přece však universitní a vědecké kruhy a podobné instituce je pořádají ve svých klubech a tak měl Jiří četné příležitosti pověděti Australanům něco o své vlasti a naší vědě. Z historie nejvíce zajímali australskou inteligenci Hus a Komenský a vůbec novější dějiny našeho národa. Bývalí návštěvníci naší vlasti vzpomínali na národní kroje, na Hradčany a obdivovali se sociálním domovům v Krči a ženy se s nadšením rozhovořovaly o krásném pohoštění v Praze, jež jim uchystala při zájezdu do Prahy z vídeňského kongresu Mezinárodní Ženské Rady, paní F. Plamínková, na kterou vzpomínaly s netajeným obdivem a s láskou. Setkala jsem se s Australankou, známou virtuoskou na klavír. Žila dlouhá léta v Americe i v Evropě a ráda vzpomíná na Prahu. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS257081
Potvrzovala mně moje poznatky a dodala, že Australané mají krásné hlasy, málo se však věnují hudbě doopravdy, přesto, že trocha zpěvu a hry na klavír patří k vychování australské dívky. Navštívila jsem i několik ženských klubů. Mají zpravidla čítárnu a společenské místnosti, kde se dámy radí, baví a hrají bridge, pak jídelnu a kuchyni. Neschází ani koupelna a sprcha. Místnosti jsou zařízeny útulně a poskytují pocit teplého domova. Členky tam tráví volné chvíle v pracovní době, případně se tam mohou upravit před odchodem
do
společnosti,
ježto
většinou
bydlí
daleko
v předměstských čtvrtích. Jednou za týden bývá den hostí. Potřeba ženských klubů a klubů vůbec je v Austrálii citelnější než u nás, kde máme
spoustu
krásných
kaváren,
které
v Austrálii
chybějí.
Společenské události si sdělují dámy jednak na velmi často pořádaných večírcích, v klubech a také v novinách. Snad všechny australské noviny mají denně několikastránkové dámské rubriky, kde se ženy dovídají nejrůznější aktuality. Je tam i několik fotografií umělkyň, hlavně filmových hereček, i velká fotografie slečny XY a pod ní oznámení, že je nejstarší dcerou pana a paní XY a že je právě zasnoubena. Následuje popis rodiny snoubence. Nalezneme tam i několik oznámení a obrázků svatebních a dále, kdy se která dáma vrátila ze svatební cesty nebo z letního bytu, ať již to byla cesta do zámoří nebo na některé australské ostrovy anebo i do místa sebe bližšího. Nejsou vynechány ani dámy, které dlí v městě na návštěvě, a můžeme si přečísti, jak se jim v městě líbí a kdy odjíždějí. Ze všech nejzajímavější jsou ovšem oznámení o všemožných čajích a večírcích pořádaných při nejrůznějších příležitostech, ať již jsou to příležitosti společenské, sportovní nebo rodinné. Slavnosti jsou 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS257081