HAZUCHOVÁ, STÁVKOVÁ
rodina a domácnost (Mlčoch, 2014, Možný 2006). Rodina s větším počtem dětí, rodina s jedním dospělým, rodiny jednočlenné a jejich ekonomické situace jsou nastupujícím nejen ekonomickým problémem současné společnosti. Chudoba jako stále více diskutovaný pojem ve společnosti se vyskytuje ve třech podobách, a to příjmová chudoba, materiální deprivace a nedostupnosti pracovních míst. Z hlediska domácností existují 3 klíčové dimenze chudoby: 1. příjmová chudoba, 2. materiální deprivace, 3. deprivace v bydlení. Právě takto chápána poskytuje možnost kvantifikace a sledování vývojových trendů, stejně jako identifikaci skupin domácností, které jsou chudobou nejvíce ohroženy. Situace vybraných skupin společnosti proto musí být předmětem zájmu celé společnosti. Chudoba je hlavní příčinou sociálního vyloučení, a naopak sociální vyloučení způsobuje chudobu. Z ekonomického pohledu se na chudobu pohlíží ve smyslu příjmové chudoby. Je to případ, kdy příjem rodiny nesplňuje vládou stanovenou prahovou hodnotu, která se v jednotlivých zemích liší. Obvykle se měří ve vztahu k rodinám či jednotlivci a je upravená podle počtu osob v rodině (UNESCO, 2016). Tento příjem se skládá z monetárního zdaněného příjmu hlavního živitele, dále monetárního zdaněného příjmu partnera a ročních přídavků na děti. V úvahu tedy bereme pouze peněžní příjmy, všechny bezhotovostní složky příjmů jsou vyloučeny. Pokud chceme znát socioekonomické charakteristiky, které vymezují příjmovou chudobu, musíme se zabývat determinanty příjmů domácností – tedy důvody, proč se příjmy jednotlivých domácností liší a proč vzniká příjmová nerovnost. Dosavadní analýzy příjmové situace domácností a ohrožení chudobou při použití průměrných hodnot mnohé skutečnosti nedovedou zavčas odhalit. Stejně jako nedovedou identifikovat ohrožené skupiny domácností. Proto se zabýváme identifikací vybraných skupin domácností, výpočtem charakteristik těchto skupin a hlubší analýzou jejich příjmové situace. Výpočet hranice chudoby je přesně stanoven dle definice EU jako 60 % příjmového mediánu na ekvivalizovaného člena domácnosti. Po přepočtu domácností ze souboru EU-SILC na celou populaci bylo zjištěno (Tab. 6.6), že počet osob ohrožených chudobou od prvního šetření v roce 2005 až do šetření v roce 2015 postupně klesal z 10,36 % na 9,75 % (s výkyvy v roce 2010, 2011, 2012). Zajímavé je srovnání se skupinou seniorů, kde % ohrožených v roce 2005 bylo 5,16 % (cca polovina hodnoty populace za celou ČR) a postupně se toto procento zvyšuje až na hodnotu 8,32 % v roce 2015. Podíl ohrožených seniorů na české populaci se zvyšuje, z 1,04 % v roce 2005 narostl na hodnotu 1,96 % v roce 2015. V rámci skupiny osamělých seniorů je procento chudých vyšší ve srovnání se všemi seniory. V roce 2015 žilo 18,45 % osamělých seniorů pod hranicí chudoby. Závěr z tohoto zjištění je jednoznačný, populace seniorů chudne.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS256995
ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ SENIORŮ S AKCENTEM NA POSTAVENÍ ŽEN
Tab. 6.6 Domácnosti ohrožené chudobou včetně skupiny seniorů Rok
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Osoby ohrožené chudobou v ČR %
10,36 9,80
9,61
9,06
8,58
9,01
9,83
9,62
8,60
9,72
9,75
Ohrožení senioři z celé populace ČR %
1,04
1,29
1,23
1,54
1,64
1,44
1,66
1,67
1,57
1,89
1,96
% ohrožených seniorů z populace seniorů
5,16
6,61
6,19
7,65
7,91
6,86
7,44
7,17
6,78
8,08
8,32
Ohrožení osamělí senioři 0,68 z celé populace %
0,74
0,77
1,08
1,18
1,06
1,01
0,95
0,93
0,99
1,21
% ohrožených osamělých seniorů v rámci osam. 13,44 14,37 14,32 19,02 21,24 19,67 18,48 14,39 14,04 14,88 18,45 seniorů Osoby ohrožené chudobou v ČR %, žena v čele domácnosti
3,18
3,37
3,29
3,46
3,50
3,53
3,56
3,16
3,02
3,57
3,49
Osoby ohrožené chudobou v ČR %, muž v čele domácnosti
7,18
6,43
6,32
5,60
5,08
5,48
6,24
6,46
5,58
6,15
6,26
Zdroj: Vlastní zpracování
Počet domácností, ve kterých je v čele žena, dosahuje nižšího procenta ohrožení chudobou, než je průměr populace ČR, a je i nižší než % ohrožených domácností, ve kterých je v čele muž. Při tomto konstatování je třeba brát v úvahu velikosti souboru utvořené podle pohlaví. Tab. 6.7 C hudoba v českých domácnostech uspořádaných podle vůdčí osoby v čele, rok 2015
Míra chudoby – domácnosti s ženou v čele [%]
3,49
Z toho samoživitelek [%]
66,66
Z toho seniorek [%]
51,28
Míra chudoby – domácnosti s mužem v čele [%]
6,26
Z toho samoživitelů [%]
30,50
Z toho seniorů [%]
15,88
Zdroj: Vlastní zpracování
Z podrobnější analýzy chudoby domácností (Tab. 6.7) v čele s ženou samoživitelkou nebo v čele s mužem samoživitelem se ukazuje, že větší % domácností ohrožených chudobou je u žen samoživitelek než u mužů samoživitelů. Z pohledu
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS256995
HAZUCHOVÁ, STÁVKOVÁ
seniorů jsou ženy také chudobou ohroženější než muži. Potvrzuje to skutečnost, která byla zjištěna již u příjmové situace. Hloubka chudoby
Chudoba má řadu příčin, a proto také existuje řada forem pro její vyjádření. Aby byl vypočítán koeficient chudoby vyjadřující hloubku chudoby, musí být znám průměrný příjem domácností ohrožených chudobou (domácností pod úrovní 60 % mediánu), který je označen „a“. Tento příjem se odečte od hodnoty, která určuje hranici chudoby (A) a je získán tzv. ukazatel hloubky, který reprezentuje příjmový deficit domácností. Relativní ukazatel je vypočten dle vztahu (A-a)/A. Jedná se o tzv. Senův koeficient chudoby, který se pohybuje v rozmezí 0 až 1. Hodnoty blízké nule značí mírnou chudobu a hodnoty blížící se jedné značí chudobu výraznou. Senův koeficient tedy říká, kolik finančních prostředků domácnost potřebuje, aby se dostala nad hranici chudoby v relativním vyjádření. V níže uvedené tabulce č. 6.8 jsou uvedeny koeficienty hloubky chudoby pro domácnosti ČR a domácnosti seniorů. Je tedy zřejmé, že domácnosti celého souboru potřebují více finančních prostředků než domácnosti seniorů. Toto plně koresponduje s uvedeným příjmem na jednoho člena domácnosti. V roce 2015 by každá domácnost ohrožená chudobou potřebovala 2 350 Kč, aby se dostala nad hranici chudoby. Pokud bychom brali v úvahu pouze domácnosti seniorů, tak zde by každé domácnosti ohrožené chudobou stačilo dát 1 623 Kč, aby se dostala mimo pásmo chudoby. Dle Senova koeficientu lze říci, že větší chudoba je u domácností ČR jako celku než pouze u domácností seniorů. U souboru domácností ČR hloubka chudoby v jednotlivých letech kolísá, hodnota Senova koeficientu se stále pohybuje kolem hodnoty 0,22‒0,23. U skupiny seniorů se hloubka chudoby prohlubuje, což vyjadřuje nárůst Senova koeficientu z hodnoty 0,11 na hodnotu 0,16 a je patrný stoupající trend. K dosažení takové příjmové situace, která zajišťuje vybraným skupinám uspokojení potřeb a důstojný život alespoň na základní úrovni, přispívají sociální transfery. Sociální zabezpečení je tvořeno třemi na sebe navazujícími a relativně samostatnými systémy a vzájemně se doplňují při řešení sociálních událostí a rizik: sociální pojištění, státní sociální podpora a sociální pomoc. Systémy se od sebe odlišují ve třech aspektech: jakou sociální situaci řeší, jakým způsobem jsou dávky v jednotlivých systémech financovány a jakým způsobem jsou systémy organizačně zabezpečeny. Efektivnost sociálních transferů lze definovat jako vztah mezi účinkem (efektem), poskytovaným zkoumaným systémem a náklady, které jsou nutné pro jeho dosažení. Hindls, Holman a Hronová (2009) popisují efektivnost jako vrcholové kritérium racionality vynaložených nákladů. Dle Samuelsona a Nordhause (2007) představuje efektivnost využití zdrojů v takové míře, která přináší maximální úroveň uspokojení, které je dosaženo při daných vstupech a technologii. Efekty sys-
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS256995