Bohové a králové (Ukázka, strana 99)

Bohové a králové

99

módní trh, odchází jako první, když přijdou ekonomické těžkosti.“19 Aguecheek dál vyráběl a prodával Gallianovy džíny, jejichž obrat se pohyboval kolem 100 000 liber (179 000 dolarů) za sezonu, v licenci anglické firmy Tula, s.r.o., již Bertelsen zpola vlastnil, ale linie Galliano’s Girl byla ukončena. Pokud šlo o Bruna, vztah skončil špatně: Gallianovy archivy se ocitly v koších a aktiva se rozprodala v likvidaci.

Den po oznámení řekl Galliano Women’s Wear Daily: „Myslím, že jsme s Pederem došli tak daleko, jak jsme mohli.“ Pokračoval: „Dnes večer pojedu do Paříže, abych si našel nového investora.“ Hodlal se „vyhnout jakémukoli spěchu“ a dodal: „Chci se rozhodnout správně. Jsem pořád ještě mladý.“20

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS256792

100 Dana Thomasová

vI

M

ezi diváky na absolventských přehlídkách Central Saint Martins v pondělí dopoledne 16. března 1992 byla drobná, elegantní anglická aristokratka Isabella Blowová.1 Jako spolupracující redaktorka britského časopisu Vogue se rozhodla nacházet a tříbit mladé londýnské génie módy.2 „Měla vynikající nos na talenty,“ řekl o ní její přítel Hamish Bowles.3 A absolventské přehlídky Central Saint Martins pro ni byly něco jako prodej ročních hříbat majitelům závodních stájí: dokonalé místo, kde se dala vyhmátnout

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS256792

Bohové a králové

101

potenciální hvězda. Jako vždy se dostavila pozdě, když už byl stan plný, takže musela sedět na schodech. Trpělivě sledovala téměř dva tucty prezentací od armanovského minimalismu po veselé oblečení na pláž, ale nic ji nezasáhlo. Potom se objevila McQueenova kolekce. „Od prvního modelu bylo zřejmé, že tady máme někoho s obrovským potenciálem a velkým darem,“ řekla později.4 Nejvíc ji zaujalo McQueenovo pečlivé, odvážné krejčovské řemeslo. „Nikdo si toho nevšiml,“ poznamenala. „Dívali se jenom na krev a barvu a ne na střih!“5 Když ten večer přišla domů, řekla manželu Detmarovi: „Dete, jeho šaty se vznášejí jako ptáci a látky umí stříhat jako bůh.“6 Jako opravdová anglická aristokratka – byla potomkem Johna de Delvese z Cheshire, který údajně zachránil Černého prince Edwarda během bitvy u Poitiers – vyrostla Isabella na rozlehlém rodinném sídle Doddington Park.7 Ke své lítosti nebydlela ve velkolepém domě z osmnáctého století Doddington Hall, ale v menší přístavbě, protože její záletnický dědeček z otcovy strany, sir „Jock“ Delves Broughton, rodinné jmění prohýřil. Později ho zprostili obvinění z vraždy milence jeho druhé manželky v Keni – skandál, o kterém vypráví kniha Velký podvod – a on nakonec v liverpoolském hotelu spáchal sebevraždu předávkováním morfiem.

Její babička z otcovy strany – Jockova první manželka Vera – byla zábavnější: často fotografovaná kráska opustila v roce 1931 manžela i rodinu, aby cestovala po Africe, jihovýchodní Asii a u protinožců žila se svým milencem.

Isabella podědila babiččina ducha, byť ne její krásu. Byla drobná, sto padesát pět centimetrů s narovnanými zády, a měla dlouhý obličej, dolů sklopené oči, krátkou bradu a mírný předkus. „Můj obličej je jako plantagenetovský portrét,“ prohlásila jednou. Kromě toho se kolem ní stále vznášela atmosféra smutku způsobená rodinnou tragédií, jíž jí kladli za vinu: v roce 1964, když jí bylo pět let, se její dvouletý bratr utopil v mělkém zahradním jezírku a ona byla jediný svědek. Přísný otec sir Evelyn Delves Broughton, pevně spjatý s anglickou tradicí prvorozeného syna, byl k neutěšení – bral to tak, že ztratil jediného dědice. Isabella se dvěma sestrami byla odeslána do internátních škol, jejich matka se nakonec odstěhovala do Londýna a rozvedla se.8 Isabella používala módu „jako ochranu před světem, ochranu před nedostatky svého těla a vzhledu, jak je vnímala,“ řekl o ní

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS256792