98 / Biozahrada
Po určité době se do jezírka žáby a třeba i mlok sami nastěhují. Najednou tam najdeme nakladená vajíčka, po nějaké době vylíhlé pulce a pak budeme na různých místech zahrádky potkávat drobné žabky, které se živí slimáčky, hmyzem, požírají různé červy i mouchy. Dodejme ještě, že některé rostliny v jezírku přezimují, ostatní je třeba před zimou vyjmout a přenést do sklepa. Proto se nevysazují přímo do zeminy na dně, ale do košů z drátěného pletiva, které se mohou ještě navíc vystlat hustší síťovinou. Mají-li rostliny stonek, síťovinu můžeme kolem něj uvázat.
Hromada kamení pro plazy Naopak suché a teplé podmínky vyžadují ještěrky a třeba i slepýš, který se k nám může z volné přírody na zahrádku přestěhovat. Stačí vytvořit hromadu volně navrstvených kamenů s dostatkem mezer, eventuálně ji proložit starým ztrouchnivělým dřívím, aby se po čase ozelenila přírodní vegetací. Prospěšné je zapustit ji do země, aby méně promrzala. Přes zimu se v těchto místech mohou skrývat žáby. Drobní plazi se rovněž živí hmyzem, slimáky a červy. Můžete namítnout, že budou požírat i užitečný hmyz, ale ten je pohyblivější než hmyz živící se rostlinnými šťávami. Sežerou proto nesrovnatelně větší množství rostlinných škůdců.
Rejsek Rejsek je často zaměňován za hraboše či myš, ale na rozdíl od nich má pohyblivý čumáček. Jak ale zjistit, zda se jedná o rejska, když jedinou viditelnou stopou jsou chodbičky v půdě? Nemáme-li poškozenou mrkev, brambory a další plodiny, které ničí hraboši, myši nebo hryzci, máme na zahrádce rejska. Čichem vyhledává v zemi ponravy, drátovce a další škůdce. Rejsci jsou na zahrádce velmi užiteční, protože provzdušňují půdu, přímo v zemi ji přihnojují svými výkaly a při lijácích se voda chodbičkami lépe dostane do hlubší vrstvy ornice. Jsou to plaší hmyzožravci, kteří se zpravidla usídlí v tichém zákoutí zahrádky s planě rostoucími bylinami.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS256773