Utajené hrady a zámky III.
Pátrání po tom, co zbylo z Podviní V knize Utajené hrady a zámky II. jsme propátrali břehy Botiče a ukázali si, kolik zajímavých a naštěstí dodnes dochovaných míst na nich najdeme (a to ještě mnohá odnesl čas či potoční proud). Nyní se vydáme k dalšímu pozoruhodnému vodnímu toku na území hlavního města. Rokytka sice pramení až u osady Vojkov, spadající pod obec Tehovec, ale většinu svého nedlouhého toku prožívá v Praze. K této říčce se ostatně nevydáváme poprvé: ocitli jsme se u ní v knihách Utajené hrady a zámky I. a II., a to v kapitolách o tvrzích v Litožnicích, Dubči a Královicích a o zámcích v Dolních Počernicích, Hostavicích, Hloubětíně a Libni. V posledně jmenované čtvrti jsme byli poblíž místa, kde už se vlévá do Vltavy. Dnes v ní zůstaneme, ale posuneme se proti proudu až na rozhraní Libně a Vysočan. Park Podviní, sevřený mezi Rokytku a ulici Podvinný mlýn, je příjemnou oázou odpočinku. Západně od něj se nachází novodobý bytový komplex. Jak už jméno lokality Podviní napovídá, šlo o území pod vinicemi, které od dob Karla IV. pokrývaly snad všechny příhodné stráně na území dnešní Prahy – Soví vrchy u potoka Rokytky nevyjímaje. Tvrz ve stejnojmenné vsi (psána také ve formě Podvinní) vznikla počátkem 14. století, v době, kdy svou moc v Čechách upevňoval Karlův otec Jan. Možná jde o nejstarší osídlené místo na celém rozsáhlém území dnešní Libně! První zmínku o Podviní máme k roku 1318 (podle jiných pramenů o osm let později), přičemž vlastníkem je jakýsi Pavel (pravděpodobně pražský měšťan). Ze stejné společenské skupiny pocházel Franěk, majitel Podviní v letech 1394-1398 (ke jménu si už připojoval přídomek „z Podviní“), který je prodává Kristě, vdově po Oldřichu Bavorovi. Bavorové, týnští osadníci, byli bohatý rod obchodníků s vínem, a logická úvaha nás vede
89 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS256754