Hostinec pod horami (Ukázka, strana 99)

Pouze dveře do hostince bývají zde otevřené V plamenu ohně v krbu žár a teplo sálá V úkrytu hostince se milostný amor tvoří a vzlétá Nalezený tady v období deště Nechť plamen v jeho žáru hoří ještě V pohostinosti hostince Než se opět rozzáří na obloze slunce

98

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS256556

Poutník Po ustání dešťových dnů Vyráží pomocník do obydlených strání v tomto ránu Tam odkud hosté do hostince přichází Cestu svou si po pěšinách razí Ve volném dni procházka V nedalekém podhůří víska Nikdo jej ovšem neočekává Je to vycházka toulavá Nikde nikdo jen jednu ženu potkává V pozdravení se do seznámení dává Sobě jsou si navzájem v zájmu Ona v tázavém pídivém dojmu O tom, kdo je on, ten náhodný tulák Zda nový příchozí cizinec či rodák On v odpovědi, že je místní horský poutník A že může být její pomocník Poutník místní krajinu zkoumající Ve štěstí ženu nacházející Ona v dobrém rozmaru Že má sama v sebe víru

99

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS256556

Na vše sama stačí A do svého domu kráčí Pomocník s nabídkou, že ji může v domu s něčím pomoci Se vším co bude v jeho moci I když je poutníkem toulavým A k horám upoutaným Pomohl by ji se vším rád On ve sdělení, že se nemusí u ní o nic bát Loučící se a v pozdravu Naposledy se otáčející v úsměvu Pomocník v myšlenkách, že je zase poutníkem v dáli Od hostince ušel nejednu míli Dnes ve svých toulkách hladovým poutníkem Zítra opět v hostinci pomocníkem Ve zdejší horské pouti Při radostném celodenním mytí

100

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS256556