Lubomír Kopeček
neohrozil, protože ani sociální demokraté ani lidovci ho prozatím nehodlali tlačit k odchodu z vlády. První velký konflikt mezi vládními stranami se proto odehrál až v polovině roku 2016 a Babišových podnikatelských aktivit se netýkal. Konflikt vyvolalo kontroverzní rozhodnutí zaštítěné sociálnědemokratickým ministrem vnitra Milanem Chovancem reorganizovat speciální policejní složky včetně protikorupční jednotky. ANO reagovalo ostrým nesouhlasem a Babiš dokonce hrozil vypovězením koaliční smlouvy. ANO reorganizaci speciálních policejních jednotek využilo k oživení svého protikorupčního apelu. Šéf ANO tuto záležitost označoval, v souladu s názorem některých policejních důstojníků, za snahu ukončit boj proti korupčníkům. Viníkem podle něj byla sociální demokracie i pravicová opozice, která reorganizaci neoponovala. Babišovo politické brojení rámovalo vymezování ANO vůči „tradičním stranám“ a „tradičním politikům“ (Besser 2016). Toto negativně pojaté nálepkování se ANO podařilo prosadit do veřejného prostoru, a to podobně jako předtím svou nálepku hnutí. Zhoršení vztahů ve vládní koalici po policejní reorganizaci prohloubilo rozhodnutí sociálních demokratů a lidovců podpořit změnu zákona o střetu zájmů, která omezila podnikatelské aktivity členů vlády. Vzhledem k tomu, na koho v první řadě mířila, byla příznačně překřtěna na Lex Babiš. Zákon schválil parlament na podzim 2016 přes ostrý nesouhlas ANO i prezidenta Miloše Zemana, který v této záležitosti stejně jako v kauze Čapí hnízdo Babiše podpořil. Tato změna zákona donutila Babiše formálně se zbavit vlastnictví Agrofertu, který převedl do dvou svěřeneckých fondů. Nad oběma si ale podržel nepřímou kontrolu prostřednictvím sobě loajálních lidí včetně své manželky. Babiš prosazování zákona v parlamentu a parlamentní spojenectví sociálních a křesťanských demokratů s opozicí využil k posílení svého protestního image. „Tradiční politici“ se ho tímto krokem údajně snaží vytlačit z politiky, protože je „chybou v systému“ (Koutník a Klesla 2016). Nalomené vztahy mezi vládními stranami definitivně rozvrátila v první polovině roku 2017 debata kolem podezření z daňového podvodu ministra financí. Babiš se podvodu měl dopustit koupí dluhopisů od Agrofertu za téměř jeden a půl miliardy korun v letech 2013 a 2014, čímž se vyhnul placení daní, protože výnos z dluhopisů nepodléhal zdanění.5 Souběžně se debatovala nejasnost, kde vzal Babiš V podstatě šlo o to, že Babiš odkoupil od Agrofertu korunové dluhopisy za několik miliard korun. Díky mezeře v zákoně byla přitom daň z dluhopisů nulová.
5
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS256496