Jmenuju se TeeganRed. Je mi sedmnáct. Studuju po slední ročník školy. Nemůžu se dočkat, až vypadnu od ro dičů z baráku. Sebepoškozuju se a už jsem byla ve dvou vztazích s násilníky. Nepiju, nekouřím ani neberu drogy. Když zrovna nejsem ve škole, což je často, trávím většinu času na internetu a hledám způsoby, jak ze sebe dostat bolest, kterou cítím. Jak dosáhnout toho, aby se fyzická bolest vyrovnala té duševní. Mívám fantazie o smrti. Několikrát denně. Ale myš lenky na sebevraždu nemám. Už jsem si dokonce koupila nějaké náčiní. Mám ho v šuplíku pod postelí. Jsou v něm lana, prášky a žiletky. Když přemýšlím nad tím, kolika různými způsoby bych se mohla zabít, uklidňuje mě to. Ale zemřít nechci. Můj profil je návnada, kterou právě vhazuju do tem ných vod. Lákám predátory. Postavu Teegan jsme vytvo řili pro vraha Amy Keeganové. Netrvá dlouho a už se na můj profil někdo chytil. Ptám se ho, kde bych mohla najít jiné uživatele s podobnými touhami jako já. Pošle mi soukromou zprávu s doporučením stránky, o které tvrdí, že je na všechny druhy fantazií a neobvyklých tu žeb nejlepší. Stránka se jmenuje Černá vdova. Jsou na ní stovky diskusních vláken. Nevím kde začít, ale vzhledem k tomu, že Eleanor našli oběšenou, vyberu si chat, který se zaměřuje na sebevražedné fantazie. Najdu tu diskuze o Cotardově syndromu a debaty o tom, jaká je asi smrt. Kliknu na první vlákno. Na počá teční dotaz, jestli je normální chtít zažít smrt, ale neze mřít, odpovědělo už skoro dvě stě padesát lidí. Uživatelé sdílejí své vlastní fantazie o tom, jak si představují svůj poslední výdech, jakou díky tomu zažijí směsici eufo rie a bolesti a jak jejich rodina a přátelé budou truchlit. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS256417
Hodně diskutujících se shoduje na tom, že je normální chtít, abyste ostatním chyběli, ale jenom pár lidí dotaz skutečně chápe. Jenom několik se opravdu ztotožňuje s tím, k čemu otázka směřuje. Taky touží zažít smrt, ale nechtějí zemřít. Lehnu si na polštáře a při pohledu na bílou obrazovku si povzdechnu. Tohle vodítko mě možná k Amyinu vra hovi nezavede, možná z toho bude jenom pátrání, které zabere příliš času a nepřinese valné výsledky. Ale už se stalo, že někdo vyřešil případ i pomocí menší drobnosti – ať už díky šupině kůže, pramínku vlasů nebo digitálnímu otisku. Všechna vodítka musíme sledovat až do konce. Během dalších dvou hodin se mi podaří dostat skrz většinu jmen uživatelů, která mají do chatroomu pří stup. Pokaždé když mrknu, míhají se mi před očima čísla a zvláštní uživatelská jména. Amy Keeganová se nevzdává snadno. Nemůžu najít žádné jméno, které by k ní mohlo vést. Buď nebyla členem, nebo ji zkrátka nevidím. Chvilku se mi ruce vznáší nad klávesnicí a pak zamířím do sekce nováč ků. Napíšu příspěvek, ve kterém TeeganRed představím, a pak zamířím zpátky do posledního vlákna, které jsem čet la. Poslední člověk tam přispěl včera. To je v on‑line světě dost dlouho. Rychle napíšu příspěvek a přidám ho na ko nec vlákna. Ruce mi po klávesnici tančí rychle a nervózně. Čau, úplně vím, jak to myslíš. Jako když chceš vědět, jaký to je zemřít a nebejt vůbec ničím. Ničím než prázdnotou. Musí to bejt divnej pocit. Ale třeba je to v klidu. Zmáčknu enter. Tváře mi zalije horko. Cítím se zá roveň trapně a vystrašeně, jako bych si do domu pozva la nějaké neznámé nebezpečí. Kurzor bliká. Žádné nové komentáře. Zavírám program a počítač. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS256417
Kapit ola osm
Jakmile přijdu do práce, objeví se u mého stolu Steve. Celé ráno trávil naháněním mého operátora a pátráním po člověku, který mi poslední dobou volá. V třesoucích se rukou drží papír. Buď to přehnal s kofeinem, nebo je nadšený. Nemůžu poznat, co z toho je pravda. To číslo je na kredit. Poznáváš ho?“ ” Vezmu si papír a zavrtím hlavou. S majitelem se to ” číslo propojit nedá?“ Nadzvedne prst. Číslo ne, ale většina společností na ” telefony přerušovaně posílá signály a sbírají tak informa ce, třeba IMEI číslo.“ Prohlídnu si stránku a na jejím konci uvidím patnácti místné číslo. Sériové číslo sluchátek. A?“ ” Telefon patří Peteru Costellovi. Už jsem si prohlížel ” souřadnice, ze kterých ti volal. První byla v přístavišti Ormond Quay a druhá v Clontarfu.“ To bylo tu noc, kdy našli Amy.“ Do morku kostí se mi ” vkrádá chlad. Radši zůstanu s operátorem ve spojení.“ ” Když si pomyslím, že tam tu noc Peter Costello byl… Sledoval, jak se na jeho dílo někdo mračí, rozebírá ho a studuje. Pozoroval zmatené a šokované obličeje. Vrchní komisařku, která se sklání nad volantem a bojuje s nevol ností a strachem. Vrah nedokáže odolat a vytočí její číslo, aby na vlastní uši zachytil její zármutek a úzkost. Šéfe?“ Steve nakloní hlavu, úzká brada mu trčí na ” stranu. Promiňte, cože?“ ” Chcete vyslat někoho, ať sleduje váš byt?“ ” 100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS256417