vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig
9/5/17
10:58 AM
Stránka 96
systém šifer po roce 1990. Celý ten čas jsem s každou informací musela jezdit. Pak vybuchla válka v Jugoslávii, a protože jsme ztratili kontakt s velvyslanectvím v Srbsku, v Bělehradě, musela jsem jet s naloženým autem přes Maďarsko až do Bělehradu, aby se znovu navázal kontakt. Potřebovali jsme se dovědět, co se tam vlastně děje. Podobně jsem působila i jako spojka na Slovinsko, do Lublaně. A pak jsem zase s důležitými zprávami musela jet do Prahy. Takové věci se vyřizovaly pouze ústně. V sedm už jsem stepovala před kanceláří Čalfy, o hodinu později před Dienstbierovou kanceláří a v devět před Havlovou. Ale o všem, co se ve Vídni dělo, ještě hovořit nemohu. Díky této blízkosti s Havlem jsem pochopila, že člověk, který chce nastartovat tak velkou změnu, musí být osobností, která nám později v normálnějších časech připadá trošku „stur“, tvrdohlavá. To znamená, než on opustil nějakou svou ideu, o které jsem si myslela, že není dobrá nebo že se pro tenhle okamžik nehodí, musela jsem mít velice dobré argumenty, aby na mě dal, a i přesto se k tomu tématu několikrát vrátil. Tihle lidé, kteří byli kvůli svému přesvědčení vězněni, byli tak zatvrzelí, že i v normálních časech jim dělalo potíže svůj názor opustit. A i když jsme se nakonec na něčem domluvili, druhý den se k tématu vrátil a říkal: a co kdybychom přece atd. Měla jsem ho velmi ráda a nikdy nezapomenu na to, jak zpočátku neměl rád kravaty a oblek. I moje dcery ho milovaly. Jednou je vzal do svého auta s řidičem a ony si to užívaly, když se zapnuly modré majáky a auto všechny předjíždělo. Já jsem jela za nimi s mým řidičem a strachem jsem měla srdce v krku. Pak nechal zastavit za Salcburkem a za prvním stromem se převlékl do džíns. Takového Václava Havla jsem taky zažil: nejraději měl pomalovaná trička… Ale pojďme dál…
96
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS256281
vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig
9/5/17
10:58 AM
Stránka 97
Na Slovensku byl pro mě podobně zajímavý Ivan Mikloš: ministr pro privatizaci a později ministr financí, který vystudoval slavnou London School of Economics. Ten je zase zajímavý tím, že se jako ekonom emocionálně nezúčastňuje politiky, ale jde velice zřetelně za svým cílem. Nyní působí jako šéf poradců ukrajinské ministryně financí Natalije Jaresko a věřím, že tam něčeho dosáhne. Ivan je stále můj přítel, i když už ho moc nevídám. Na něm je úžasná jedna věc: Dokáže v sobě potlačit emoce, můžete mu nadávat, něco vyčítat, a on se pořád dokáže držet svého tématu a neuhne. On je, ač nevím, jestli je to to nejlepší slovo, v tom dobrém smyslu technokrat. Proto se také bránil být předsedou SDKÚ. Měl jasný cíl. Chtěl Slovensko vytáhnout z bryndy. Jel jak dobře namazaný stroj a nenechal se vyrušovat podružnostmi. A když hovořil o rozpočtu, dokázal všechny i na dvě a půl hodiny uklidnit a my jsme poslouchali, protože pak už jsme nemuseli nic číst. Není jen teoretik, ale má i zkušenost z praxe. A proč odešel, když chtěl tolik pracovat pro Slovensko? A proč by měl sedět v opozici s panem Kotlebou? Vy v Čechách tomu moc nerozumíte, ale pro Slovensko je budoucnost Ukrajiny rozhodující. Pokud by na hranici mezi Slovenskem a Ukrajinou spadla zase nějaká železná opona, byl by ohrožen rozvoj východního Slovenska. Tuto činnost on dělá z poloviny ve slovenském zájmu. Čím víc ho znám, tím víc ho obdivuju. Nikdy se nenechá vyprovokovat k urážce nebo ironii, je vždy ukázněně věcný. Pro to mám obdiv, protože já jsem naopak emotivní, ironická a někdy i drzá. Kdo vás zaujal v Rakousku? V Rakousku mě velmi zaujal Erhard Busek, bývalý vicekancléř, člověk který byl předtím ministrem kultury a vzdělání. Nedávno napsal knížku
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS256281
vlcice-DEF.NEW.5.9.:lustig
9/5/17
10:58 AM
Stránka 98
s názvem Co jsme udělali špatně. Rozebírá v ní, proč se ty neonacistické a neofašistické síly zase s takovou vehemencí objevily. V době, kdy byl ještě místopředsedou vlády, se opakoval francouzský model a „černí“ vzali do vlády Jörga Haidera, dnes bychom řekli extremistu. Haider musel nést část odpovědnosti, a tím docílili poklesu jeho preferencí a prestiže mezi fandy krajní pravice. Takhle ve Francii kdysi marginalizovali komunisty. Pak ale přišel Heinz-Christian Strache, který na rozdíl od Haidera není moc vzdělaný ani není demokrat. Sám Haider mi řekl, že by nikdy nešel proti demokratickému režimu, a to si o Strachem nemyslím. Erhard je pro mě jediný Rakušan, který se dlouhodobě – několik desítek let – zajímá o střední Evropu. On se o nás zajímal už před rokem 1989 a všechny opoziční lídry znal. Je to zvláštní, že je v Rakousku jediný, když jsme takových let žili společně v Rakousku-Uhersku… Ale pak jsme čtyřicet let patřili jinam a oni na nás zapomněli. A dodneška mají s námi problém. Kancléř Christian Kern v březnu 2017 řekl, že ženy, které v Rakousku pracují ze sousedních zemí a opatrují tam staré lidi, nebudou dostávat přídavky na děti. Slovenské ženy, které tam většinou jezdí pracovat na dva týdny, už uvažují o tom, že odstoupí od smlouvy, protože se jim to nevyplatí. Na Slovensku dnes vydělají stejně, a navíc nebudou muset cestovat a opouštět rodinu. Taky jsme před lety těžko nesli, že po vstupu do EU zavedli stejně jako Němci sedmiletý zákaz zaměstnávat nás, Čechy, Poláky atd. Nakonec se ale ukázalo, že zřejmě Němci s Rakušany byli dost rozumní, protože skutečnost, že Británie to neudělala, způsobila brexit. Brexit nebyl namířen proti muslimům, Pákistancům a Indům, ale proti nám, i když nevědí, že Slováci exis-
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS256281