v jejím složení. Proto je u býložravého hmyzu tak časté, že konzumuje jen jedinou rostlinu či blízce příbuzné rostliny v rámci čeledi. To naopak není u býložravých obratlovců běžné. Snad jen s výjimkou takových specialistů, jako jsou pandy nebo koaly. Je to dáno tím, že velcí obratlovci i při požívání různorodé potravy díky jejímu velkému množství zprůměrují její kvalitu. To vyhovuje například bachořcům v bachorech přežvýkavců. Velká zvířata také snadno doženou horší kvalitu svého trávení větším objemem pozřené hmoty. Drobný hmyz sevřený v chitinovém krunýři ale nemohl spoléhat na to, že nedokonalé trávení dožene kvantitou pozřené potravy. Nemohl se spolehnout ani na to, že malý pozřený objem různorodé potravy snadno udrží stálé chemické vlastnosti tolik potřebné z hlediska prosperity střevní mikroflóry, která ji pomáhá trávit. Proto pokud chce malý býložravý živočich zefektivnit svůj metabolismus, učiní nejlépe, pokud 26 27 se stane monofágním či oligofágním . Ideálním řešením je konzumovat rostlinu jediného druhu či rostliny blízce příbuzných druhů v rámci čeledi. Rozdíl mezi malými a velkými býložravci je tedy nejen kvantitativní, ale i kvalitativní. Housenka si zkrátka nemůže dovolit chovat se jako kráva. Kéž by to platilo i u lidí… Pestrý svět rostlin počal brzy umožňovat využívání mnohých potravních zdrojů, jejichž dostupnost a výživnost byla různá. I u téže rostliny platí, že je jiná výživná hodnota jejích listů, stonků i kořenů. Vhodná bílkovinná potrava pro rostoucí nymfy byla často jiná než potrava pro dospělce, kteří 26 Živící se pouze jedním druhem potravy. 27 Živící se pouze úzkým okruhem blízce příbuzných druhů rostlin, nebo živočichů.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS256280
potřebovali spíše potravu energeticky bohatou – tedy cukernou. Již z tohoto důvodu se začaly prohlubovat fyziologické a anatomické rozdíly mezi dospělci a nymfami, konzumujícími odlišné potravní zdroje. Výsledkem této potravní vnitrodruhové specializace bylo, že se potrava i ekologie larev a dospělců vzájemně lišila. Postupně až tak zásadně, že nebylo možné přejít z jedné na druhou plynule. Bylo třeba provést radikální přestavbu ústního ústrojí, trávicího traktu, střevní mikroflóry a jiných tělních částí vývojového stádia (nymfy), než se mohla stát dospělcem a žít zcela jiným způsobem života. V rámci tohoto procesu přestavby docházelo k tak zásadním změnám ve stavbě těla živočicha, že nebylo schopno nějakou 28 dobu plnit svou funkci. Proto se v ontogenezi hmyzu objevilo klidové stadium, v jehož průběhu se nymfa bez příjmu potravy měnila na dospělce, který v mnoha případech vypadal podstatně jinak než předchozí vývojové stádium. Tak vznikla kukla, kterou dnes má hmyz s proměnou dokonalou ze skupiny holometabola. Zřejmě se tak stalo na sklonku prvohor, v geologickém období zvaném perm. Právě v permu došlo k výrazné změně klimatu, kdy se objevovaly dlouhé suché periody. Ty musel hmyz přestát bez potravy, a tak bylo jednou z možných alternativ právě vytvoření klidového vývojového stádia, jakým je kukla. Kukla umožnila hmyzu dosáhnout neuvěřitelných rozdílů mezi larvou a dospělcem na úrovni ekologické, anatomické i etologické. Dále umožnila podstatně rozšířit niku 29 druhů s proměnou dokonalou. Vždyť larvy hmyzu s proměnou
28 Vývoj jedince od oplození vajíčka do dospělosti. 29 Soubor životních podmínek, umožňujících trvalou existenci populace konkrétního druhu.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS256280
dokonalou mohly žít na zcela jiných biotopech než dospělci. Po fylogenetickém vzniku kukly se již mohla specializace larev a dospělců ubírat zcela jinými směry. Proto není divu, že dnes po milionech let v housence nikdo nepozná krásu budoucího motýla, nebo že z tlusté ponravy specializované na okusování kořínků travin v podzemí vznikne létající chroust, žijící v korunách stromů a spásající dubové listí. Žádná skupina živočichů nebyla v obsazování volných nik prostředí tak úspěšná jako hmyz s proměnou dokonalou. Tato adaptace podpořila rozrůznění hmyzu do neuvěřitelného množství forem, v nichž je dnes koncentrována většina biodiverzity naší planety. Zde je také na místě zdůraznit, že za diverzitu dnešního hmyzu vděčíme z velké části ptákům. Ptáci, kteří se jako fylogenetická skupina odštěpili od malých raptorů v juře, jsou velcí jedlíci hmyzu a hmyz byl tedy nucen vyzkoušet tisíce obranných strategií a forem chování, aby ve světě obydleném ptáky přežil. Tím však jeho vývoj ani zdaleka neskončil. Dalším klíčovým momentem se stal proces socializace, kterým již v druhohorách prošel hmyz z řádu Izoptera (všekazitermiti) a mnohem později řád Hymenoptera (blanokřídlí). Podstata tohoto procesu spočívá v extrémním zdokonalení péče o vlastní potomstvo, reprezentující geny rodičů v další generaci. Péčí o potomstvo rozumíme úpravu mikroklimatu a potravních podmínek vývojových stadií v jejich prospěch. Tyto dvě vzájemně naprosto nepříbuzné skupiny (termiti patří do skupiny hemimetabola – hmyz s proměnou nedokonalou, zatímco blanokřídlí do skupiny holometabola – hmyz s proměnou dokonalou), sdílejí některé společné znaky, které je činí v celé živočišné říši naprosto výjimečnými. Jde zejména o reprodukční specializaci, kdy se 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS256280