MEZI TANIDOU A THÉBAMI
Siamunův současník Pinodžem II. patřil k úspěšným a horlivým pokračovatelům záchrany královských mumií. Za jeho působení byly restaurovány a znovu pohřbeny další významné královské mumie, především do známé skalní hrobky TT 320. FARAON:
PASBACHAENNIUT II.
Trůnní jméno:
Tutcheperure Setepenre (Obraz proměny Rea, Vyvolený Reem)
Jméno Reova syna:
Hor-Pasbachaenniut Meriamon (Hor-Zjevení hvězdy nad městem, milovaný Amonem)
Časové údaje:
967–941 (26 let vlády)
Rodiče:
Pinodžem II. a Esemchebi D
Sourozenci:
Itaui (ž), Nesitanebetašru (ž), Masaharta B, Hennutaui (ž)
Manželky a děti:
?
Maatkare B – manželka Osorkona I.
Řecké peripetie za Třetí přechodné doby
Kontakty Egypta s jeho severním sousedem, mykénskou kulturou achajských kmenů na Peloponésu s jejími předřeckými paláci, byly doposavad spíše ojedinělé. Síly, které okolo přelomu 13. a 12. století smetly z historické scény říši Chetitů a za raných Ramessovců nebezpečně ohrožovaly samotný Egypt, zamíchaly výrazně etnickou skladbou obyvatelstva východního Středomoří. Způsobily zhroucení mykénské palácové civilizace tak dokonale, že se následující éra pro svůj kulturní propad, absenci písemných záznamů i chudobu materiálních nálezů začala v novověku nazývat „temné období“. Mezi směsicí tzv. mořských národů se pak z předřeckých kmenů objevili především Dórové, ale také jsou zaznamenáni Iónové nebo tzv. Hérakleovci, odvozující svůj původ od mytického hrdiny, a též zřejmě Achajové či Danaové jako předchozí mykénští obyvatelé Peloponésu, vytlačení ze své domoviny. Migrující kmeny opouštěly houfně svá původní osídlení v hornaté oblasti severního Řecka, Épeiru, Illyrii a Makedonii, aby rozprostřely svou působnost na egejských ostrovech, pevninském Řecku, maloasijském pobřeží, Krétě, Rhodu, a dokonce i v tzv. západním Řecku na jihu dnešní Itálie. Zatímco Dórové položili základy především peloponéským městským státům (poleis), z nichž nejvýznamnějším se jednou stane Sparta, ión-
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS255751